Astrodvorek

Dalekohledy - NOVÉ (2010) : APO refraktor 107/700, viz níže

2002 : Dobson

Mým hlavním astronomickým přístrojem se stal skládací Dobson 300/1700 (dalekohled Newtonova typu na jednoduché Dobsonově montáži), viz obrázek na úvodní stránce. Vyrobil ho Libor Němec, a protože v té době ne rozdíl ode dneška ještě nebrousil zrcadla sám, hlavní 30 cm zrcadlo je od J. Drbohlava (normální sklo (!), zdola žebrované pro rychlejší vyrovnání teploty, funguje bezvadně), hledáček je malý 10 cm Newton.

Rozkládací tubus se zrcadlem váží 14 kg, takže ho celkem snadno dokážu odnést na dvůr nebo odvézt na kopec za vesnici a doma příliš nepřekáží. Častěji jsem na dvoře a vlastně ho tak většinou ani neskládám.
Optika vypadá dobře, rozlišení je téměř vždy omezeno "seeingem", t.j. chvěním atmosféry, za dobrých podmínek šlo pozorovat ca. 1" vzdálené dvojhvězdy, lepší to bylo jen párkrát.
Pro kolimaci jsem si udělal přípravek typu Cheshire, se kterým se dalekohled v klidu nastaví už doma. Funguje velmi dobře a nikdy se mi nepovedlo nastavení ještě zlepšit při kolimaci na hvězdu. Pro to by byl asi potřeba lepší seeing, než zatím byl a teď na podzim jsem rád, když vůbec jde něco pozorovat.. Napoprvé se kolimace zlepšila výrazně, od té doby se nezhoršuje a vypadá, že přežívá i složení, rozložení a přenášení tubusu.

Pro posouzení toho, co 30ti centimetrový refraktor umožňuje, je zajímavé jeho porovnání s hledáčkem, který má podobný výkon jako populární malé refraktory s průměrem 10 cm. Co se týká rozlišení, rozdíl až tak velký není (seeing totiž málokdy umožní reálné dosažení limitu dalekohledu a při větším průměru dalekohledu vadí víc) a třeba Saturnovy prstence jsou hledáčkem vidět slušně i s náznakem Cassiniho dělení (s Dobsonem jsem zahlédl i Enckeho dělení u vnějšího kraje). Ale už třeba pro slabší dvojhvězdy je Dobson v jasné výhodě. Nebetyčný rozdíl je pak při pozorování slabých (zejména deep-sky) objektů, hlavně galaxií. V hledáčku jich lze zahlédnout jen několik desítek (většinu Messierových a pár dalších), v Dobsonu odhadem řádově tisíc.

Po několika měsících (i po osmi letech) můžu klidně říci, že nákupu Dobsona rozhodně nelituji. Přesto nemyslete, že jsou s ním galaxie nebo mlhoviny vidět jako na fotkách z Hubblova teleskopu. Nejlepší pro představu, co je dalekohledem skutečně vidět nejsou fotky, ale obrázky, kreslené podle pohledu do okuláru. Takových najdete mnoho i na internetu, hezké stránky má např. Belmont Society, kde jsou skeče galaxií, ale i dvojhvězd nebo hvězdokup. Sám jsem kreslení také zkusil, doufám ale, že to půjde lépe s hotovou ekvatoriální plošinou, abych na to měl opravdu volné ruce.

2010 : APO refraktor

Po osmi letech velmi uspokojivého pozorování hvězd, mlhovin i galaxií s Dobsonem jsem se rozhodl pořídit si na stará kolena a hlavně na fotografování oblohy další dalekohled. Nechtěl jsem nic příliš velkého a vybíral jsem tedy APO refraktor s průměrem kolem 10 cm na rovníkové montáží.

Úplně racionální rozhodnutí to jistě nebylo, ale předpona APO mě přitahovala už dávno. Samozřejmě by mi stačilo třeba kvalitní EDčko od Skywatcheru, z druhé strany nejvíc by se mi zase líbilo (a jistě nejen mně) něco jako Takahashi FSQ-106 ED (špičkový fotografický super quadruplet, vlastní jej už i několik českých astrofotoamatérů) a třeba klasika jako Televue NP101 nebo 102 by také nebyla k zahození. Nakonec jsem se ovšem vzpamatoval a vybíral v řekněme střední cenové třídě, i když ani o takových dalekohledech nelze říci, že by byly úplně levné.

Napřed mě zaujaly dnes u nás docela populární (a stejně jako Skywatchery dostupné přes Supru) refraktory tchajwanské firmy William (FLT98 nebo FLT110), nakonec jsem se ale rozhodl pro tenhle:

Super ED Apo Astrograph 107/700mm , refraktor německé firmy APM,
s výtahem 2.5", pro fotografování ještě doplněný o 2.5" rovnač pole od TS.

Jeho objektiv je (kolimovatelný) triplet se vzduchovou mezerou a sklem FPL53, navržený APM a vyráběný nejmenovanou čínskou firmou. Pro jeho konstrukci byl předlohou vynikající APM/TMB 105/650, vyvinutý ještě v dobách těsné spolupráce s APM Thomasem Beckem z TMB.
Podle šéfa APM Markuse Ludese za svým víc než dvakrát dražším vzorem nový teleskop opticky nijak nezaostává a dokonce se prý může měřit i s přístroji jako je třeba Takahashi FSQ-106.
Na německých astronomických fórech takové tvrzení ovšem rozpoutalo dost divoké diskuze (slovo Čína přitom padalo velmi často) a já jsem tak po jeho objednání zase dost znejistěl. Když ale nakonec dorazil a poprvé se předvedl v noci na dvorku, mohl jsem si ovšem oddechnout - optika je skutečně bezvadná, už první test na hvězdě při zvětšení 280x ukázal pěkně symetrické difrakční obrazce, před i za ohniskem a navíc bez jakýchkoliv barev. Bezvadný obraz byl i na planetách ( Jupiteru) nebo Měsíci.

Dalekohled váží (s upínacími kruhy a lištou) něco pod šest kilogramů a je vybaven kvalitním hřebenovým 2.5" výtahem, vyrobeným známou firmou Starlight Instruments. Nejedná se ovšem o skutečný FeatherTouch, ale o výtah v mírně ekonomičtějším provedení, kterých Starlight pro APM jednorázově vyrobil jen třicet kousků.

Mohu ovšem potvrdit, že tento dvourychlostní (převod 1 :10) výtah se zdvihem 3.5" (89 mm) skutečně umožňuje rychlé, přesné a jemné zaostřování a je jasně lepší, než všechno, co jsem měl zatím v ruce.

Dnešní na pohled prakticky totožný 2.5" výtah se značkou APM už ale zřejmě pochází opět z Číny; lze ovšem předpokládat, že i ten ale bude funkčně v pořádku. Díky tomu je pak výsledná cena celého přístroje ještě příznivější, např. oba výše zmíněné refraktory William Optics jsou v současné době už zhruba o polovinu dražší.
Několik lidí se mě zde ptalo, zda bych jim tento dalekohled (zpravidla v porovnání s několika dalšími konkrétními přístroji) doporučil. Protože s jinými APO teleskopy zkušenosti nemám, těžko mohu s výběrem radit ; mohu jen potvrdit, že APM 107/700 je rozhodně velice slušný a skutečně APO refraktor za (relativně) dostupnou cenu.

S montáží jsem se už musel držet víc zpátky (doma muselo něco zbýt na opravu střechy, mám dojem) a v Supře jsem si tedy objednal motorizovanou rovníkovou montáž Skywatcher HEQ-5 SynScan, která by ovšem měla můj refraktor ještě v pohodě unést a s autoguiderem ho i slušně upointovat. Samotný ovladač mi sice nepřipadá tak povedený jako Autostar od Meade, který jsem si mohl vyzkoušet u kolegy ve vedlejší vesnici (zpočátku mi také dost chyběla kompletnější dokumentace objektů v databázi), nicméně navádění a sledování fungují uspokojivě. Co se týká vizuálního pozorování tedy žádný problém, větší práce bude ovšem asi s focením.

Následující snímek Plejád je jedna z mých vůbec prvních fotek s APM na HEQ-5 (ca. 25s bez pointování, Canon 50D), spíše ovšem jen demonstruje velikost pole při focení na APS formát, ~ 1.2 x 1.8°.
Jak se s touto sestavou dá nebe vyfotit ukazuje např. fotografie galaxie M42 od Gerrita M. Violy, evidentně tedy mám ještě co dělat..

Už při prvních pokusech bylo vidět, že při 30s expozici je jen asi polovina snímků slušná i bez pointování, ale také že rovnač pole uspokojivě funguje (tvar hvězd se ve středu pole a u krajů prakticky nelišil, bez rovnače jsou hvězdy u krajů trochu protažené). Řekl bych, že periodická chyba montáže zas tak malá nebude a autoguider tedy bude mít co na práci.
Teď ještě řeším lepší připojení pointovacího dalekohledu (dostatečně pevné, stabilní a navíc s možností jemného nastavení na vhodnou hvězdu) a dorazil už i autoguider (LVI SmartGuider), byť napoprvé mi to s ním moc nešlo, vůbec se nechytal na slabších hvězdách. Ukázalo se, že skutečně není v pořádku a musel jsem počkat, až dorazí nový (už u výrobce osobně prověřený) exemplář.

Okuláry" mám zatím dva, první s ohniskovou délkou asi 32-35 mm s průměrem pole 27 mm, neznámého původu a typu, používám ho i v hledáčku (> pole 3.5 stupně) a 15 mm okulár typu Erfle od firmy ATC. Další si můžu půjčit (zatím jsem vyzkoušel 5 mm okulár (na dvojhvězdy) a Barlowovu čočku, časem uvidím, co budu ještě potřebovat).
Po pár letech mám ještě slušný 30mm okulár (Baader Eudiascopic) a z bazaru 11mm TV Plossl, navíc i zmíněný Barlow (Celestron Ultima).
Po nákupu refraktoru přibyl ještě přehlídkový dvoupalcový okulár (31mm Hyperion asph.) a pak ještě, na planety a dvojhvězdy, 6mm genuine-ortho také od Baadera.

Projekty Pozorování Úvodní stránka Astrofotografie Odkazy