| Astrodvorek - Jan Kroupa |
|
Přístroje |
|
- stručně o mém vybavení |
|
Dalekohledy - NOVÉ (2010) : APO refraktor 107/700, viz níže 2002 : Dobson
Mým hlavním astronomickým přístrojem se stal
skládací
Dobson 300/1700
(dalekohled Newtonova typu na jednoduché Dobsonově montáži), viz
obrázek na úvodní stránce. Vyrobil ho Libor Němec, a protože v té době ne
rozdíl ode dneška ještě nebrousil zrcadla sám, hlavní
30 cm zrcadlo je od J. Drbohlava (normální
sklo (!), zdola žebrované pro rychlejší
vyrovnání teploty, funguje bezvadně), hledáček
je malý 10 cm Newton.
Rozkládací tubus se zrcadlem váží 14 kg, takže
ho celkem snadno dokážu odnést na dvůr nebo
odvézt na kopec za vesnici a doma příliš
nepřekáží. Častěji jsem na dvoře a vlastně ho tak většinou ani
neskládám. Pro posouzení toho, co 30ti
centimetrový refraktor umožňuje, je zajímavé jeho porovnání s hledáčkem,
který má podobný výkon jako populární malé refraktory s průměrem
10 cm. Co
se týká rozlišení, rozdíl až tak velký není
(seeing totiž málokdy umožní reálné dosažení
limitu dalekohledu a při větším průměru
dalekohledu vadí víc) a třeba Saturnovy
prstence jsou hledáčkem vidět slušně
i s náznakem Cassiniho dělení (s Dobsonem
jsem zahlédl i Enckeho dělení
u vnějšího kraje). Ale už třeba pro
slabší dvojhvězdy je Dobson v jasné výhodě.
Nebetyčný rozdíl je pak při pozorování slabých (zejména deep-sky)
objektů, hlavně galaxií. V hledáčku
jich lze zahlédnout jen několik desítek
(většinu Messierových a pár dalších), v
Dobsonu odhadem řádově tisíc.
Po několika měsících (i po osmi letech) můžu
klidně říci, že nákupu Dobsona rozhodně
nelituji. Přesto nemyslete, že jsou s ním
galaxie nebo mlhoviny vidět jako na fotkách z
Hubblova teleskopu. Nejlepší pro představu,
co je dalekohledem skutečně vidět nejsou
fotky, ale obrázky, kreslené podle pohledu do okuláru. Takových najdete
mnoho i na internetu, hezké
stránky má např.
Belmont Society, kde jsou skeče
galaxií, ale i dvojhvězd nebo hvězdokup.
Sám jsem kreslení také zkusil, doufám ale, že
to půjde lépe s hotovou ekvatoriální plošinou,
abych na to měl opravdu volné ruce.
2010 :
APO refraktor
Po osmi letech velmi uspokojivého pozorování hvězd, mlhovin i galaxií s Dobsonem
jsem se rozhodl pořídit si na stará kolena a hlavně na
Úplně racionální rozhodnutí to jistě nebylo, ale předpona APO mě přitahovala už dávno. Samozřejmě by mi stačilo třeba kvalitní EDčko od Skywatcheru, z druhé strany nejvíc by se mi zase líbilo (a jistě nejen mně) něco jako Takahashi FSQ-106 ED (špičkový fotografický super quadruplet, vlastní jej už i několik českých astrofotoamatérů) a třeba klasika jako Televue NP101 nebo 102 by také nebyla k zahození. Nakonec jsem se ovšem vzpamatoval a vybíral v řekněme střední cenové třídě, i když ani o takových dalekohledech nelze říci, že by byly úplně levné. Napřed mě zaujaly dnes u nás docela populární (a stejně jako Skywatchery dostupné přes Supru) refraktory tchajwanské firmy William (FLT98 nebo FLT110), nakonec jsem se ale rozhodl pro tenhle:
Super ED Apo Astrograph 107/700mm
, refraktor německé firmy
APM,
Jeho
objektiv je
(kolimovatelný) triplet se vzduchovou mezerou a sklem FPL53, navržený APM
a vyráběný
nejmenovanou čínskou firmou. Pro jeho konstrukci byl předlohou
vynikající APM/TMB 105/650, vyvinutý ještě v dobách těsné spolupráce s APM Thomasem Beckem z TMB. Dalekohled váží (s upínacími kruhy a lištou) něco pod šest kilogramů a je vybaven kvalitním hřebenovým 2.5" výtahem, vyrobeným známou firmou Starlight Instruments. Nejedná se ovšem o skutečný FeatherTouch, ale o výtah v mírně ekonomičtějším provedení, kterých Starlight pro APM jednorázově vyrobil jen třicet kousků. Mohu ovšem potvrdit, že tento dvourychlostní (převod 1 :10) výtah se zdvihem 3.5" (89 mm) skutečně umožňuje rychlé, přesné a jemné zaostřování a je jasně lepší, než všechno, co jsem měl zatím v ruce.
Dnešní na pohled
prakticky totožný 2.5" výtah se značkou APM už ale zřejmě pochází opět z Číny; lze ovšem předpokládat, že i ten ale
bude funkčně v pořádku. Díky tomu je pak výsledná cena
celého přístroje ještě příznivější, např. oba výše zmíněné refraktory William Optics
jsou v současné době už zhruba o polovinu dražší. S montáží jsem se už musel držet víc zpátky (doma muselo něco zbýt na opravu střechy, mám dojem) a v Supře jsem si tedy objednal motorizovanou rovníkovou montáž Skywatcher HEQ-5 SynScan, která by ovšem měla můj refraktor ještě v pohodě unést a s autoguiderem ho i slušně upointovat. Samotný ovladač mi sice nepřipadá tak povedený jako Autostar od Meade, který jsem si mohl vyzkoušet u kolegy ve vedlejší vesnici (zpočátku mi také dost chyběla kompletnější dokumentace objektů v databázi), nicméně navádění a sledování fungují uspokojivě. Co se týká vizuálního pozorování tedy žádný problém, větší práce bude ovšem asi s focením.
Následující snímek Plejád je jedna z mých vůbec prvních fotek
s APM na HEQ-5 (ca. 25s bez pointování, Canon 50D), spíše
ovšem jen demonstruje
velikost pole při focení na APS formát, ~
1.2 x 1.8°.
Už při prvních pokusech bylo vidět, že při 30s expozici je jen
asi polovina snímků slušná i bez pointování, ale také že rovnač pole
uspokojivě funguje (tvar hvězd se ve středu pole a u krajů
prakticky nelišil, bez rovnače jsou hvězdy u krajů trochu protažené).
Řekl bych, že periodická chyba montáže zas tak malá nebude a autoguider
tedy bude mít co na práci.
|
|
Okuláry"
mám
zatím dva, první s ohniskovou délkou asi 32-35 mm s průměrem
pole 27 mm, neznámého původu a typu, používám
ho i v hledáčku (> pole 3.5 stupně) a
15 mm okulár typu Erfle od firmy ATC. Další si můžu půjčit (zatím jsem
vyzkoušel 5 mm okulár (na dvojhvězdy) a Barlowovu
čočku, časem uvidím, co budu ještě potřebovat). |
| e-mail: jankr na seznamu |