Noci s Dobsonem

V září 2002 jsem začal pozorovat noční oblohu novým dalekohledem, 30ti centimetrovým Dobsonem. Snažím se přitom dělat si poznámky a náčrty do sešitu, abych si i po čase mohl zjistit, co jsem vlastně už viděl a jak to vypadalo. Tyto zápisky až tak všeobecně zajímavé (ani příliš úhledné, abych řekl pravdu) asi nejsou. Zatím také hlavně zkoumám notoricky známé objekty, jejich počet ale docela rychle roste. Na této stránce najdete spíše jen příležitostné záznamy mých dojmů ze zajímavých večerů u dalekohledu, tak jak si to budu pamatovat druhý den (a tak jen o tom, co mě opravdu zaujalo), jen dodatečně doplním označení objektů nebo další údaje, v obráceném pořadí (novější záznamy nahoře). Rád bych sem něco doplnil alespoň tak jednou měsíčně, uvidíme.

 ________________________________________________

 2004

Středa 15.3.04. Snad už se počasí umoudří, první delší pozorování v tomto roce

Dalekohled jsem měl letos zatím venku jen dvakrát, v druhé půlce února; zkoumal jsem hlavně své oblíbené dvojhvězdy, od Omi2 Eri nebo beta Mon, až po 2 CVn, ale také další nejhezčí objekty odcházející zimní oblohy.  

Včera jsem se poprvé po roce vrátil k jarním galaxiím. První část večera ale byla trochu veřejná akce, několik sousedů chtělo vidět, o čem se píše v novinách,hlavně planety, přidal jsem pár mlhovin (M42..), hvězdokup 
a dvojhvězd a aspoň dvě galaxie (M81 a 82), ještě ale moc působivé nebyly. Tma nic moc a seeing byl také dost špatný, ale zvláště Saturn docela zapůsobil.

Dobsona jsem nechal venku a vrátil se k němu později, když už začínala být i docela tma, seeing se ale nezlepšil. Jarní oblohu jsem loni prozkoumal docela podrobně a teď jsem si to zase pomalu připomínal. Napoprvé bez mapy (někdy jsem také zametal docela dlouho), nicméně mě příjemně překvapilo, že jsem si toho na svou sklerózu vybavil a pak i našel docela dost.
Začal jsem ve Lvu, od západu: NGC2903 před hlavou lva snadno, pak už jižněji, od hvězdy 52 Leo, kterou poznám podle dvou menších blízkých galaxií NGC 3277 a 3267, ke skupině M105 a dále M 96 a 95, pak už známý triplet NGC3628 a M65 a 66 (a kontrolně ještě NGC3593 z druhé strany za "hokejkou" hvězd, u nichž triplet hledám). Vzpomněl jsem si, že kousek severněji byly další dvě kompaktní skupinky galaxií a našel jsem je celkem snadno: jednak NGC3607 a 3608 se slabší 3599 na vrcholu trojúhelníka a západněji řetízek galaxií NGC3681, 3684 a 3686.
Panna ještě byla částečně schovaná za špýcharem a tak jsem se posunul k Velkému vozu a v paměti a pak i na obloze jsem našel M101, 51, 63, velmi výraznou M94, pak malé zastavení u dvojice dotýkajících se galaxií hned u bety CVn (4490 a 4485) a dál přes velkou M106 k M109 u předního kola Velkého vozu a přes planetární M97 k velmi protáhlé (z boku) M108 před zadním. Pro porovnání jsem se podíval na další planetární mlhovinu, NGC2392 (Eskymák) v Blížencích, ta má mnohem koncentrovanější střed; M97 je v hledáčku velmi homogenní a docela velká kruhová skvrna. Jen vždycky žasnu, když vidím záběry těchto planetárních mlhovin z Hubbla.. 
Už jsem taky dlouho neviděl kulovou hvězdokupu a alespoň jsem se podíval na M3 mezi CorCaroli a Arcturem; zase se ukázalo, že pro kulovky je dobrý seeing podstatný, nejlépe vypadají v opravdu velkém zvětšení a to teď nešlo. S otevřenými hvězdokupami (M35, 37, 36, 38,..) je to jednodušší.
Pak už jsem Dobsona obratil k Panně a čirou náhodou v hledáčku byla zrovna M90, snadno se pozná podle přilehlé skupinky hvězd tvaru w, která ukazuje k blízké M89.
Prohlédl jsem si dále (kromě severnějších od M100) všechny Messierovy (a nějaké další) galaxie, jako vždy byla radost projíždět Markarianův řetízek a na závěr mě příjemně překvapilo, že jsem přes Spicu úspěšně dojel až k M104, pamatoval jsem si dvě malé šipky z poměrně jasných hvězd, které na ní ukazují. Tvar M104 byl docela zřetelný, prachový pás ale ne, viditelnost až tak dobrá nebyla. 
Tedy večer celkem uspokojivý a snad lepší počasí už teď nebude tak vyjímečné. Zase začínám studovat mapu oblohy a plánuji další pozorování.

2003

Pondělí 8.12.03. Podzim se na astrodvorku moc nepovedl..

Napřed jsem promeškal říjen z důvodů subjektivních a zdravotních a potom listopad z důvodů objektivních a meteorologických; od minulého úplňku nebylo u nás v noci nebe vidět ani jednou. Úporná inverze se odsunula až včera a doufám, se až se odsune ještě měsíc (úplněk je dneska) bude to už lepší.. 

Úterý 16.9.03. Ještě Mars, Roční výročí pozorování s Dobsonem

Tak už uplynul rok od doby, kdy jsem se poprvé podíval na nebe novým dalekohledem; objekty na obloze jsou zase stejné. Letos navíc přibyl Mars, k zemi nejblíž za x let. Je vidět opravdu dobře, poprvé mě překvapilo, že je větší, než jsem si myslel. Vždycky je vidět polární čepička (postupně se zmenšuje), detaily na ploše jsou různé, podle otočení planety, většinou to ale příliš výrazné není, dost záleží na seeingu a výšce nad obzorem.. Včera jsem zkusil pozorovat také oba měsíčky Marsu, mezi 23 a 24h byly obě před ním. Nepovedlo se mi spatřit Phobos, o 1m slabší Deimos, který obíhá planetu dál, jsem ale zahlédl. Svítil ale už silně měsíc (před třetí čtvrtí) a tak to ještě zkusím, nejsem si ale jistý, jestli bych radši neměl umýt hlavní zrcadlo, je po roce už dost zaprášené.. Posice Marsu jsem využil i k snadnému nalezení dalších objektů: Uranu (jasná modrozelená kulička) a symetricky planetární mlhoviny Helix, která ale téměř nebyla vidět. Prohlédl jsem si tedy některé jasnější, už známé z loňska: modrou sněhovou kouli, prstencovou, činku.. Pak i další známé objekty, několik otevřených a kulových hvězdokup, jednu galaxii (NGC 7331, tma ale na to moc dobrá nebyla..), několik kontrastních dvojhvězd a uhlíkových hvězd. Na závěr jsem ještě chvíli zíral na krátery na měsíci, v centrální části je jich hodně, zkusím je zítra vyfotit aspoň s normálním foťákem. 

Čtvrtek 10.7.03, Velmi stručně o minulých dvou měsících

V poslední době jsem měl víc práce a nic tu nepřibylo, Dobson ale úplně nezahálel, i když noci se rychle zkracovaly (předtím jsem si vlastně neuvědomoval, jak pozdě je v červnu tma, pokud vůbec..) Aspoň tedy velice stručně: V době těsně po minulém zápisu jsem ještě zkoušel hledat velmi slabé galaxie, kolem limitu mého dalekohledu. Potřebná data jsem našel na již zmíněných stránkách Steva Gottlieba. Prohlédl jsem si např. pár hezkých dvojic galaxií v Panně (Virgo Highlightes) několik nejjasnějších galaxií v centrech Abellových clusterů ve Velké zdi od Herkula ke Lvu (viz tamtéž), vzdálené 400-600 milionů sv. let a Hicksonových kompaktních skupin galaxíí (nejvíc se mě zaujal uspokojivě viditelný "Box" (Hickson 61), pravidelná kompaktní čtveřice galaxíí v Com), ještě se k tomu vrátím příští rok.
V květnu a červnu jsem si pak hlavně doplnil skoro všechny zbylé (letní) Messierovy (i zajímavější NGC) objekty a poprvé jsem si podrobněji prohlédl Mléčnou dráhu až ke Střelci; zpočátku jsem na ní trochu bloudil, ale teď už to ujde; také uvažuji už vážněji o mlhovinovém filtru..
Poncet zatím vázne a tak jsem si alespoň předělal pantový stolek a brzy vyzkouším s novým teleobjektivem

Středa 29.4.03, Nečekaně prodloužený večer

Večer bylo zataženo, po půl jedenácté jsem si ale všimnul, že hvězdy už jsou zas vidět, a to docela dobře. Sylvie (nemocná) šla spát a tak jsem aspoň na chvíli přesunul Dobsona na dvůr a šel jsem se ven jen tak bez mapy, prohlédnou si při lepší tmě už známé galaxie. Zvlášť u zenitu byla viditelnost na naše poměry přímo skvělá, poprvé jsem třeba viděl bez problému spirály v M51. Zvlášť pěkně vypadaly protáhlé (viděné z boku) galaxie, např. M108, NGC 4565 nebo M104, dokonce i s uspokojivě zřetelnými temnými prachovými pásy. Když jsem se třeba díval na galaxii NGC 4490 u bety CVn, nechápal jsem, jak jsem mohl dříve přehlédnou menší a také jasnou NGC4485, která se jí prakticky dotýká. Projel jsem Markarianův řetízek a další galaxie v Panně a vrátil jsem se i do kupy ve Vlasu Bereniky, která je také zřetelnější než minulý týden, obě centrální galaxie jsou dnes vidět bez problému. Dvě jasnější hvězdičky hned jižně od ní se (podle očekávání) ukázaly jako hezké dvojhvězdy, bližší těsnější, ale snadná (podobná jasnost), druhá širší s větším rozdílem jasností (jinak dvojhvězd jsem za večer zahlédl hodně, v seznamu jich mám už pár set, na závěr poprvé od podzimu snadné a hezké dvojhvězdy v Herkulu, alp, del (Sarin; velký rozdíl jasností, ale i separace, téměř 10", takže snadno), 95,.., nakonec  i Albireo v Labuti).
Když už je taková viditelnost, vzpomínám si na hezký triplet galaxií u NGC 5982 v Draku (inspirován krásným  snímkem na jedné ze stránek Steva Gottlieba, kde zvlášť o slabších objektech najdete spoustu informací). Protože si snad pamatuji, mezi kterými hvězdami (blízko spojnice 12 a 13 Dra) by měl ležet, zkouším ho hledat. Trvá to sice déle, než jsem si doufal, ale nakonec triplet vidím: prostřední eliptická galaxie je naštěstí celkem jasná. Velká spirální galaxie (v okuláru) nad ní je přímo viditelná taktak, při bočním pohledu se přeci jen trochu zjasní a zvětší. Třetí galaxie dole je malá a skutečně značně protáhlá, v šikmém směru, vidím ji ale jen při bočním pohledu. Pěkné, ale trochu závidím lidem s většími dalekohledy. Nicméně se zdá, že i takové objekty zahlédnout můžu.
Ještě se zmíním o poslední galaxii, NGC 6207, která je známá hlavně proto, že leží velmi blízko kulové hvězdokupy M13. Tu pro změnu najdu lehce, je od středu kupy vzdálená o něco méně než pole mého 15mm okuláru, celkem jasný trochu protáhlý obláček. Současně s překvapením zjišťuji, že už jsou tři (a ráno vstávám), pak už jen pár minut v Lyře, zvlášť M57 je dneska ukázkové a (nerad) balím..

  

Čtvrtek 24.4.03, Poprvé kupa ve Vlasu Bereniky

Pokračuje slušné počasí, měsíc nesvítí, tma slušná. Minule kvazar, teď bych chtěl vidět pár hodně (ca. 400 milonů světelných let) vzdálených galaxií. Kompaktní kupa galaxií ve vlasu Bereniky (Abell 1656) je populární objekt pro amatéry a nejjasnější obří eliptické galaxie NGC 4889 a 4874 (ta je např. na snímku v mém článku o odstraňování šumu fotografií) by měly být vidět i od nás ze dvora (jinak je tam 72 galaxií jasnějších než 15m). Velmi snadné hledání, pod trojúhelníkem hvězd 7-8m, necelé tři stupně západně od bety Com, zhruba mezi dvěma dvojicemi hvězd 4-5m, 41 a 31 Com. Hned jak tam dojedu, vidím NGC 4889 a po chvíli i druhou velkou galaxii. Zvýším zvětšení ze 110 na 220x a pokouším se umístit nejbližší hvězdu (7.2m) zmíněného trojúhelníka za okraj pole. Pár minut jižně jak od 4889 tak i 4874 (JZ a ještě blíž) jsou dobře zřetelné dvě hvězdy asi 12m. Dlouho zkoumám oblast kolem obou galaxií a postupně začínám tušit další rozmazané hvězdičky menších galaxií, zkouším boční vidění ze všech stran a s několika jsem si po čase jistý. No nebudu zdržovat, je to fakt pěkné, někdy se na to musím podívat někde na horách, kde bude skutečně tma. I ze dvorka jsem tam zíral aspoň hodinu (a později jsem se znova vrátil..)

Jen pro úplnost, ještě jsem si pro připomenutí prohlédl další jasnější galaxie (a několik pěkných dvojhvězd) v Com, (tak od Velryby k M85) včetně M64 (Black Eye), na kterou jsem už jednou zapomněl, a přitom stojí za to a taky jsem ji dlouho zkoumal. Proti fotkám je mnohem výraznější středové zjasnění a tmavý pruh pod ním jsem rozeznal až po chvíli. 

 

Velikonoční neděle, 20.4.03 110 galaxií a 1 kvazar

Velikonoce se letos vydařily. Konečně propuklo jaro, hezky jsme se projeli na kolech, pomlázka také nezklamala a dokonce i noci byly krásné.
Dobsona jsem přesunul na dvůr v neděli večer a dal jsem si tentokrát úkol, najít co nejvíc galaxií v souhvězdí Panny. Vzal jsem si seznam 1000 pěkných objektů Toma Hoffeldera, který je navíc i docela šikovný pro hledání bez goto teleskopu (viz http://www.seds.org/messier/xtra/similar/similar.html), v Panně jich má asi 140, kromě jedné hvězdokupy samé galaxie, které bych snad měl být schopen zahlédnout. Pokrývají široký pás na jih od Vlasu Bereniky, přes celou Pannu (mezi hvězdami Vindemiatrix a Denebolou) až na jih až k Hydře. Jen asi 20 galaxií je ve východnější části Panny. Zhruba uprostřed této oblasti, kousek nad Porrimou, bych chtěl najít i nejjasnější kvazar, 3C273 (červený posun 16%, vzdálenost přes dvě miliardy světelných let). Po splnění posledních domácích velikonočních povinností (zejména míchání těsta na další pečení) jsem asi v deset venku; je slušná tma i viditelnost a začínám s galaxiemi. Začátek je nadějný, centrální část kupy je jimi přímo přeplněna a taky už to zde celkem poznávám. Podívám se  navíc pro jistotu i na několik výraznějších galaxií severněji, už ve Vlasu Bereniky (M100...), pak zpátky na M49 a řádku galaxií západně od ní, a dál zvolna na jih. Na Porrimě jednak zkontroluji seeing (průměrný) a pak se vracím něco přes pole hledáčku na sever, ke dvojici hvězd ~9m, se dvěma zřetelně protáhlými galaxiemi NGC 4527 (severnější a jasnější) a NGC 4536, symetricky nad a pod nimi. Od tohoto orientačního bodu zbývá ke kvazaru jen něco přes stupeň na západ a také ho prakticky hned mám v okuláru !, viz skica vpravo. Vypadá to přesně stejně jako na snímku, který jsem si předtím prohlédl na obrazovce, jasná hvězda ~ 10m a vedle pravidelný trojúhelníček dobře zřetelných slabších hvězd, nejbližší z nich (= kvazar) s ještě slabší vedle, tak to snad musí být ono.. Zkouším větší zvětšení, po chvíli vidím i několik ještě slabších hvězd, nejuspokojivější je ale stejně původních 110x. Kdybych nevěděl, co vidím, jistě bych se tu ani nezastavil, ale tahle nenápadná hvězdička je nejvzdálenější objekt, který můžu svým dalekohledem vidět.
Když se na kvazar dost vynadívám, pokračuji dál na jih, zhruba za hodiny jsem vedle Spicy a podrobněji si prohlížím M104, známou galaxii Sombrero. Po chvíli opravdu vidím stále více detailů, sama galaxie je také větší, než zpočátku, zkouším i zvětšení 220x a zdá se, že je částečně vidět i středový prachový pás, pěkné.
Pak se zas přesunu zpátky, východněji a stále pomaleji pokračuji v hlavním proudu na jih, vlastně až ke gammě Hydry. Jak se blížím k obzoru, mám také větší problémy některé galaxie vůbec vidět (a také jsem neviděl zdaleka všechny ze seznamu..) U Hydry si ještě vzpomenu, jak jsem minule nenašel M83 a zkouším to znova: nakonec zjišťuji, že je schovaná za sousedními domy, ach jo..
Ještě bych se měl vrátit do oblasti severovýchodně od Spicy, ale začínám být unavený a nechávám je na příště, mám ale už 96 galaxií a tak zbylé do zaokrouhleného výsledku celkem rychle ošvindluji tak, že si prohlédnu už známé galaxie ve Lvu a pak kolem Velkého vozu a Honicích psů, které jsou blízko zenitu a galaxie jsou tam dneska vidět mimořádně hezky. Třeba z M81 není vidět jen nejjasnější část kolem jádra, ale je zřetelná (zvlášť při bočním vidění) i plocha spirál kolem (ne, že by tedy šly spirály rozlišit, v M51 ale už ano), M82 vypadá skoro jako na fotografiích. Slušně je dneska vidět i veliká M101. Pak ještě (poprvé) najdu M102 (neboli NGC 5866 v Draku) a jsem už celkem spokojený: celkem jsem dneska viděl 110 galaxií (číslo jako pro Messierovský maraton) a i ten kvazar. Než začnu balit, všimnu si, že na východě je už dost vysoko Lyra a zase jednou se podívám na dvojitou dvojhvězdu epsilon Lyra a prstencovou mlhovinu M57, pro zpestření ještě M13 v Herkulu a už opravdu končím. 

Zdá se, že jaro nám začíná dobře..

 

Pondělí 31.3.03 Noc s galaxiemi

Konečně alespoň pro jednu noc ideální předpověď, po studené frontě jasno, vzduch už odpoledne průzračný a teplota nad nulou, i když později ne moc.
Plán jasný: pokračovat v prohlídce galaxií, dnes dolů od Honících psů přes Vlas Bereniky a dál ještě ve Lvu a zbytek noci aspoň nejznámější galaxie v Panně.

Vlastně jsem začal ve Lvu, který už byl nad špýcharem, od hvězdy 52Leo, s dvěma galaxiemi v poli okuláru (z nich je docela jasná východnější NGC 3377), méně než dva stupně na jih je pak (opět v poli okuláru) hezká trojice M105, NGC 3371 a slabší NGC 3373. Jen kousek dál jsou další dvě Messierovy galaxie, M96 a o něco víc než pole okuláru (~40') západněji M95, obě pěkně jasné. 

Dál známý triplet ve Lvu (M66, M65, NGC 3628, viz např. nedávné foto M. Myslivce), snadné hledání a hezký pohled, s širokoúhlým okulárem se vejde do jednoho pole pohodlně celý. NGC galaxie pozorovaná z boku je jasně větší než obě Messierovy, i když je kvůli prachové vrstvě nejslabší.

Protože na galaxiích příliš detailů většinou vidět není, mám nejradši pohled na víc galaxií najednou. Dva hezké příklady menších tripletů se snadno najdou v trojúhelníku hvězd, které tvoří zadní část Lva nad tripletem předchozím. 
První tvoří galaxie NGC 3607, 3608 (obě docela jasné) a už slabší NGC3599 jako vrchol trojúhelníka. Ještě na druhé straně než 3599 se o něco dál (téměř stupeň, necelá dvě pole 15mm okuláru) snadno najde další jasná galaxie, NGC 3626. 

Zhruba dva stupně směrem na jihovýchod pak leží další hezká skupinka pěkně jasných galaxií, NGC 3681, 3684 a 3686, uspořádaných v řadě tak, že se přesně vejdou do pole okuláru (ca. 30'). Stejně daleko jako krajní dvě leží v kolmém směru od prostřední ještě čtvrtá (menší) galaxie, NGC 3691. Když chci všechny čtyři vidět najednou, tři krajní jsou už opravdu na hraně pole..

Mezitím se hvězdy zas o něco posunuly a vracím se víc k zenitu, do Honících psů. Minule jsem skončil u hvězdy Cor Caroli (alfa CVn) a teď tam pokračuji. Lehká dvojhvězda, barevný kontrast není až tak vysoký (hlavní složka víceméně bílá, s modrozeleným nádechem, druhá žlutá), nedá mi to, a podívám se ještě na dvojhvězdu 2CVn, ta dneska vypadá podstatně lépe než minule a barevný kontrast žlutá-modrá typu Albireo je opravdu pěkný. Blízko ještě zkontroluji, že galaxie NGC 4490 (hned vedle Chary, bety CVn) je dnes vidět opravdu hezky, a pak pokračuji (s jen krátkou odbočkou na sever, velmi jasná M94 a zvláště M106 dnes ale stojí za to) na jihozápad, přes Cor Caroli směrem k Arcturu. Jen asi jedno pole hledáčku (něco přes tři stupně) za alfou CVn snadno najdu velmi jasnou protáhlou galaxii NGC 5005 a celkem bez problému i značně slabší a ještě protáhlejší NGC 5033 o necelý stupeň dál. Už jsem dlouho neviděl slušnou kulovou hvězdokupu a tak ještě pokračuju dál a zhruba v půlce vzdálenosti mezi Cor Caroli a Arcturem chvíli obdivuji M3.

Následuje přesun směr souhvězdí Vlas Bereniky, nejdřív jsem docela zvědav na dvě velké galaxie ještě v CVn, NGC 4631 a 4656. Jsou daleko a tak mi to chvíli trvá, než narazím na první z nich a je opravdu impozantní (někdy se nazývá whale galaxy, velryba, vzdálená asi 25 milionů sv.let). Velká přes půl pole okuláru, velmi protáhlá, docela jasná, z jedné strany docela ohraničená, kousek od středu při kraji se promítá bližší hvězda. Druhá galaxie (hokejka) má být hned vedle, ale chvilku mi trvá, než ji vidím, je totiž mnohem méně jasná. Velká je ale taky, se zjasněním uprostřed, tvar hokejky (zahnutý kraj na jasnějším konci, asi v důsledku setkání s velrybou) je ale vidět jen s obtížemi. Celkově pěkné..

Teď by mohly přijít na řadu galaxie v okolí rozsáhlé hvězdokupy Mel 111, u delty Com. Výhodná je relativně snadná orientace podle výrazných hvězd samotné hvězdokupy. Nejprve západně od del Com malá, ale pěkně jasná galaxie NGC 4251 a od ní něco přes stupeň na sever najdu další hezkou skupinku celkem jasných galaxií: NGC 4274 a kolem ní NGC 4278 (se dvěma malinkými přilepenými galaxiemi v stejném směru), NGC 4314 a NGC 4245. Tahle skupina už tak kompaktní není a do pole 15mm okuláru se vejdou vždycky jen dvě, s širokoúhlým sice téměř všechny, jsou ale pak už trochu nevýrazné, přeci jen tma ve středních Čechách není zas tak skvělá..
Jedno pole vedle delty Com si ještě prohlédnu oválnou menší galaxii NGC 4448 a pokračuju na východ ke galaxii NGC 4559; je slabší, zase ale celkem velká, se dvěma hvězdami u krajů u jednoho konce.
Dva stupně na jih pak snadno nacházím krásnou galaxii NGC 4565. Je to klasická galaxie pozorovaná z boku s centrálním rozšířením a prachovým pásem.Ten není příliš zřetelný, tvar galaxie ale bez problémů, nejhezčí galaxie "z boku", kterou jsem zatím viděl (NGC 891 v Andromedě také není špatná, má ale asi menší povrchovou jasnost a vypadá "mlhavěji"..)

NGC 4565 mě tedy celkem uspokojila a rozhodl jsem se vrhnout na Pannu (což zní dobře), přitom jsem zapomněl prohlédnou si M64, zas tedy příště. Kupa galaxií v Panně obsahuje pár tisíc galaxií, není příliš daleko (něco jako 50 milionů světelných let) a je zde tedy na co koukat. Jako obvykle začínám u Vindemiatrix (eps Vir), předtím stručná kontrola, jestli dneska rozliším Porrimu (dvojhvězda, gama Vir); musím použít zvětšení 430x a pak celkem bez problému, i když se složky prakticky dotýkají, občas jsou vidět difrakční kroužky. Složky se v současné době rychle přibližují a řekl bych, že nebudou asi o moc dál než 1".

Pět stupňů na západ od eps Vir je můj první orientační bod, výrazná skupinka čtyř hvězd tvaru l (a hned vedle dvě už docela jasné NGC galaxie 4608 a 4596). Asi stupeň na sever lehce najdu první dvě Messierovy galaxie, velmi jasnou M60,  M59, a s nimi v poli i třetí galaxii, NGC 4638, mezi dvěma hvězdami. Stupeň na západ je ještě další, trochu slabší, M58 a zase jeden stupeň severněji dvě galaxie M89 a skutečně hezká M90, spojené řádkou hvězd tvaru w.

Tak, a teď do samotného středy kupy galaxií: Obří eliptická galaxie M87 je jasná a kompaktní ale v hledáčku vlastně (vzhledem k tomu, že to je jedna z nejhmotnějších známých galaxií) ne příliš impozantní. Opravdu zážitek je pak Markarianův řetízek galaxií: od jasných M84 a M86 (v jednom poli s hezkou protáhlou NGC 4388) přes (kolmou) dvojici protáhlejší NGC 4438 a jasné menší NGC 4435, další menší dvojici NGC 4458 a NGC 4461, dál NGC 4473, NGC 4477.., až k velmi pěkné a jasné spirální galaxii M88. Prostě projíždíte oblohu a v okuláru se objevuje jedna galaxie za druhou.
Pokračování příště*... 

*Upadla mi totiž nožička od brýlí a i když jsem se ještě půl hodiny snažil jen skákat po hvězdách v hledáčku a i něco (M98-100, M49) našel, už to nebylo ono. Když jsem marně zkoušel nají na jihu pod Spicou M83 v Hydře (kulminuje dost nízko a asi byla ještě za zdí), šel jsem radši spát. Nakonec ale do této oblasti oblohy se určitě budu ještě mnohokrát vracet.

Čtvrtek 13.3.03 - Clavius a pár dvojhvězd

Noci v době kolem úplňku jsem zatím většinou spíše vynechával. Tentokrát jsem si ale řekl, že bych se mohl aspoň podívat na pár dvojhvězd a i na ten měsíc. Velmi slušné podmínky byly ve čtvrtek 13. (a pak i další pátek 21.), měsíc byl něco za první čtvrtí a pohled na oblíbený kráter Clavius s mnoha desítkami dalších kráterů uvnitř něho (Clavius sám už byl celý osvětlen, ale nedaleko terminátoru, takže menší krátery měly ještě uvnitř stín) byl tentokrát skvělý, šlo bez problémů užít zvětšení 430x (15mm + Barlow + prodlužovací mezikus) a tolik detailů jsem na měsíci zatím ještě nikdy neviděl. Jediný problém byl nízký kontrast kvůli reflexům uvnitř trubky, aspoň mě to donutilo nalepit na vnitřní plochu černou látku a pochopitelně se to pak zlepšilo..
Pokračoval jsem s dvojhvězdami, nejdřív, než zajde za stodolu, opět Omi2 Eri, dnes oba trpaslíci díky měsíci méně výrazné, dzeta Ori (Alnitak, nevím proč, ale těžší, než by měla být, nakonec OK) a sigma Ori (doporučení na APO, ale dnes, bez barevného kontrastu, to až tak extra není). Trapez (theta1 Ori) byl vidět bez problému, složky E a F jsem ovšem nezahlédl a sama mlhovina také už mnohokrát vypadala lépe. Nedaleko pěkná trojhvězda beta Mon, z nich dvě docela těsné, díky podobné jasnosti ale snadno). Nahoře v UMa jako vždy hezký pohled na Alcor/Mizar a cestou na jih na už těsnější Xi Uma, dnes to šlo rozlišit tak akorát.. Barevnější jsou snadné dvojhvězdy v Honících psech, alfa (Cor Caroli) a 2 CVn, obě pěkná (a relativně častá) kombinace žlutá-modrá, pěkná byla i velmi snadná iota Cnc (horní, asi 10 stupňů severně od M44 nebo t.č. Jupitera). Dále velmi jasné dvojhvězdy Castor v Blížencích a Algieba ve Lvu (u té obě složky výrazně oranžovější, než u alfy Gem, tam obě bílé, jedna vypadá jemně do modra a druhá do žluta). V Panně jsem zkusil oblíbenou Porrimu, gama Vir, její složky se rychle přibližují a rozlišit je šlo až při velkém zvětšení. Nakonec ještě několik hezkých dvojhvězd v Pastevci, nejdřív samozřejmě Izar (eps Boo), výrazný rozdíl velikostí a barevný kontrast, i dnes opravdu krása, a pak dzéta Boo (testování rozlišení, rozlišit to šlo, ale bez mezery mezi složkami). a blízké a už zase snadné pi a xi Boo (ta je hezčí a barevnější, až do červenooranžova).

 

Sobota 22.2.2003 - 1. část, Messierovy galaxie pod Velkým vozem

Konečně jeden ideální zimní víkend pro noční pozorování: ani ne moc zima (do -5 stupňů), jasno a měsíc v poslední čtvrti vyjde až po půlnoci, východní půlka oblohy, nad vesnicí, je ale jako vždy trochu zamžená.
Po chřipce mi sice ještě není nejlíp, ale ještě za světla jsem Dobsona vynesl na vzduch a šel jsem se podívat do počítače, co co bych dneska mohl vidět. Rozhodl jsem se projet si poprvé s Dobsonem oblouk známých a jasných galaxií pod Velkým vozem, bez mapy (měl bych si ještě z loňského hledání s malým dalekohledem pamatovat kde jsou), a pak také poprvé i další galaxie v nejbohatší části oblohy, ve Vlasu Bereniky, Lvu a Panně.
Pro rozcvičení jsem začal s mlhovinou v Orionu M42, byla vidět opravdu hezky ( i Trapéz), pak pár hvězdokup, např. u okraje známé otevřené hvězdokupy M35 v Blížencích jsem si prohlédl mnohem slabší ale dobře zřetelnou NGC 2158, na Castoru jsem zkontroloval seeing (slušný, ale ne zas tak skvělý, jako byl třeba před týdnem, to zas ale pěkně mrzlo a byl úplněk..), hezký pohled na galaxie M81 a M82 ukázal, že i transparence atmosféry je (zvlášť blízko zenitu) také dobrá.

Pak už jsem přejel k M101, je veliká prakticky přes celé pole 15mm okuláru, ale s tak malou povrchovou jasností,že je sotva vidět (žádné detaily či spirály): velká slabá galaxie jen s patrným středovým zjasněním.
Delší dobu jsem zkoumal Vírovou galaxii M51, její jádro (i satelitní galaxie v NGC 5195) je docela jasné, po chvíli je vidět i plocha spirál, která se satelitní galaxie téměř dotýká. Moc jasná ale není a spirály jsou sotva rozlišitelné (jen chvílemi), vrátil jsem se sem ještě později, kdy už víc v zenitu byly při troše námahy přeci jen vidět lépe. Přitom to má být jedna z nejlepších galaxií s pozorovatelnou spirální strukturou (také byla první, u které to r. 1845 lord Rosse pozoroval) a je mi jasné, že moc rozlišených spirál vlastně vidět na obloze nebude, zvláště při tmě, jakou tu máme. A budu muset Dobsona častěji vyvážet ze dvorka někam do tmy..
Další byla spirální galaxie (Slunečnice) M63 v Honících psech; opět se hledá snadno, ukazuje na ní šipka čtyř jasných hvězd, v okuláru ale zvlášť výrazná není, jen mírně protažený mlhavý obláček. 
Podíval jsem se na Cor Caroli (alfa CVn), hezkou a snadnou barevně kontrastní dvojhvězdu a pak jsem před malým dráčkem (tvarem něco jako miniplejády) z hvězd 8-9m snadno našel i překvapivě jasnou galaxii M94, se skutečně jasným středem, asi nejjasnější ze všech galaxií ze dneška. Prohlédl jsem si i docela pěknou galaxii NGC 4490 hned vedla hvězdy beta CVn (Chara) a zamířil směrem k Velkému vozu, k první galaxii, kterou jsem zatím musel chvíli hledat, M106.
Cestou jsem ještě přejel i další celkem jasnou galaxii (NGC 4449, zdá se) a za pár minut našel i M 106. Ta je docela impozantní, protáhlejší a celkem velká, ne ale tak jasná jako byla M94. 
Ve stejném směru jsem pak dojel až ke kolu Velkého vozu (gama UMa, Phar) a jedno pole okuláru vedle jsem snadno našel známou galaxii s příčkou M109. Tu jsem pozoroval déle; pochopitelně vím, jak vypadá (informace o všech Messierových objektem najdete třeba zde), dalo mi ale dost práce, než jsem to, co mám vidět a co vidím alespoň uspokojivě sjednotil, povrchová jasnost totiž příliš velká není a k rozlišení nějakých detailů je opravdu potřeba koukat jinam, nejlíp je nakonec ale stejně vidět ta příčka. 
Ve směru k Miraku (beta UMa), druhému "kolu" Velkého vozu, se celkem snadno najde i galaxie M108, je to skutečně hezky pozorovatelná velice protáhlá galaxie (pozorovaná z boku).
Když jsem ji hledal, nejdřív jsem kupodivu narazil na jiný rovnoměrně jasný a zhruba kruhový mlhavý objekt, jak se pak v počítači ukázalo (planetární) Soví mlhovinu M97. Pak jsem ještě zkusil další planetární mlhovinu, NGC 2392 (Eskymák) v Blížencích. Hledá se snadno (od hvězdy Wasat, delta Gem), ale zklamalo mě, že nevidím vlastně žádné detaily, natož tvář eskymáka; jen asi díky centrální hvězdě velmi jasný střed a mlhavé okolí.. 

Jo, málem jsem zapomněl, na začátku večera jsem ještě zkoušel další samodělný výrobek, "zesilovač" Barlowovy čočky (v podstatě jen distanční trubka mezi Barlowovou čočkou a okulárem, podrobněji v projektech). Barlowovu čočku se svým nejkratším 15 mm okulárem bez problémů užívám, a teď jsem chtěl zkusit, jestli umožní i větší zvětšení (3-4x) než pro jaké je konstruovaná(2x). 
Objekty: Saturn, Jupiter, Castor, Algieba. Výsledek: příjemné překvapení; i když rozlišení omezoval seeing a 
obraz planet byl vizuálně nejlepší jen s okulárem a B. čočkou (zvětšení 226x); při užití "zesilovače" (kolem 400x, teoreticky) víc detailů vidět už nebylo. Nebyly ale kupodivu ani patrné nějaké barevné kontury (přitom by barevná vada by se projevit mohla). U obou dvojhězd to opět fungovalo dobře, i když zrovna tyhle nejsou obtížné, zvláště Algieba (obě její složky jsou hezky oranžové) a jediný problém byl seeing. Příště bych si ještě chtěl půjčit  5mm okulár a přímo to porovnat.. Přitom uvedená kombinace má velmi příjemnou výhodu v tom, že vzdálenost výstupní pupily (poloha oka za okulárem) je o dost delší než u normálního 5mm okuláru a širší je i zdánlivé pole, neboť se zachovává slušných 60 stupňů 15mm okuláru typu Erfle.

Zatím konec, k dalším (dnes ještě spíš pro orientaci) pozorovaným galaxiím jižněji od Velkého vozu se stejně ještě určitě mnohokrát vrátím.

Starší pozorování

Zpět na úvodní stránku