Noci s Dobsonem, pozorování září 2002-únor 2003

 ________________________________________________

 
30.1.2003 Kometa krátce znova

Celý zbytek ledna jsem marně čekal na jasnou noc, takže teď už jsem vytáhl dalekohled i když večer bylo mezi mraky  něco vidět jen občas. Hlavně jsem si chtěl znova prohlédnout kometu C/2002 V1 (NEAT), která od minule prošla pod celým Pegasem a měla by být o dost jasnější. Skutečně byla dobře patrná už i v hledáčku, v Dobsonu už velmi hezky: mlhavý obláček s výrazným zjasněním směrem ke středu, ale navíc i nepříliš jasné (stěží viditelné, lépe bočním viděním) a relativně úzké koma směrem od slunce, konečně to vypadá jako kometa! Pochopitelně ji za chvíli  zakryl mrak a pak už jsem ji neviděl. Občas bylo něco vidět na jihu, ale mezi mraky se špatně hledá.. Aspoň jsem si prohlédl několik dvojhvězd v okolí Orionu (kde třeba Alnitak šlo rozlišit jen z odřenýma ušima), na chvíli se ukázala i hezká trojhvězda beta Jednorožce, problém byl v díře mezi mraky najít další (už barevnější) trojhvězdu omikron2 v Eridanu, nakonec jsem ji, a tím i svého prvního bílého (a červeného) trpaslíka, objevil. Zbytek večera nestál za nic, střídavě jsem se doma ohříval a chodil se (většinou marně) dívat, jestli mraků neubylo, největší kus oblohy se ukázal, až když jsem Dobsona zase uklidil..

8.1.2003 První pozorování v roce 2003, tentokrát s kometou

Za minulé dva měsíce nebylo moc hezkých nocí a pár jsem jich taky z různých důvodu vynechal (také jsem ještě trochu pracoval manuálně, na zpožděné ekvatoriální plošině a taky na velkém fotoaparátu). Několik pozorování zase nebylo až tak dramatických, ale pár desítek galaxií jsem do sbírky doplnil. 
Po novém roce začaly zase mrazy a občas je i slušná viditelnost. Je také poměrně příznivá situace pro pozorovatele komet, pár by jich mělo být dobře vidět (teď nejlíp C/2002 X5 (KUDO-FUJIKAWA), v souhvězdí Orla). 
Minulý týden jsem si také vytiskl mapu s dráhou komety C/2002 V1 (NEAT), která se celý leden putuje pod souhvězdím Pegase směrem na západ. Měla by tudíž být vidět od nás ze dvora a také celkem jasná, ca 7m (za měsíc až 5m). 
Když jsem včera přijel z práce domů bylo 10 stupňů pod nulou, ale jasno a tak jsem zase jednou přesunul 
Dobsona na dvůr, nechal ho mrznout a šel jsem se najíst. Po večeři jsem se oblékl a šel kometu hledat. 
Chvilku to trvalo, protože i když nakonec byla tam kde být měla (zhruba 4 stupně jihozápadně pod 
Algenibem, gammou Pegase), nebyla kupodivu vidět v hledáčku. Trochu ovšem rušilo světlo nedalekého 
(tak 20 stupňů jižněji) srpku rostoucího měsíce. Nakonec jsem kometu objevil vedle slabé hvězdy asi 10m, vypadala jako menší mlhavý obláček, podobně jako vzdálenější kulová hvězdokupa. To jsem ve skutečnosti uvědomil za chvíli, kdy jsem se na takovou hvězdokupu (M71 v Zajíci) díval. Za měsíc by to mohlo být lepší.
Opět jsem zjistil, že mnoho známých otevřených hvězdokup ve velkém dalekohledu nepůsobí příliš impozantně 
(M41 ve Velkém psu pod Siriem a ani Jesličky, M44, v Raku). Na Castoru (alfa Gem) a barevně kontrastní 
iotě Tri (Trojúhelníku) jsem si ověřil, že dalekohled se už ochladil a seeing není nejhorší 
a prohlédl jsem si postupně Jupiter, Saturn a zapadající srpek měsíce. Až na to, že Jupiterova GRS 
byla schovaná a měsíce byly po stranách (ještě jsem neviděl přechod přes planetu), docela hezké pohledy..
Mezitím jsem několikrát utekl do domu se zahřát, "astronomie na dvoře" má své výhody. 
Pak jsem ještě prošel už známé objekty v Orionu, M42, 43 a Trapéz, M78, a několik dvojhvězd, 
nedaleko známá mlhovina Rozeta v Jednorožci byla vidět stěží, šla spíš jen tušit kolem centrální hvězdokupy, snad si jednou pořídím ten filtr..
Udělal jsem už delší přestávku s občerstvením (už bylo také -13) a poté jsem se chtěl podívat na nejvýraznější 
galaxie ve Lvu, který už vycházel nad špýchar. Jak je u nás zvykem, východní půlka oblohy (nad vesnicí) 
byla trochu zamžená, ale doufal jsem, že to ještě půjde.
Začal jsem u eps Leo a kousek (necelé 4 stupně) ve směru k Jupiteru jsem snadno našel poměrně jasnou spirální galaxii NGC2903, ta ještě ušla. Dále, níže a východněji, byla na řade skupina M105, M95 a M96. Začal jsem u hvězdy 52 Leo (s dobře viditelnou menší galaxií NGC3377 ještě v poli okuláru, ca. 20' JV od ní). Jižněji, v půlce pole hledáčku, M105 a hned vedle ní NGC3371, viditelnost nic moc, žádný extra pohled ani na obě další Messierovy galaxie. Už jsem tušil, že ani pohled na triplet M65, M66 a (největší, z boku) NGC3628 mě v tom mraze 
příliš nezahřeje a když opravdu ne, začal jsem konečně balit. Asi bych musel ještě dvě hodiny počkat, 
až Lev vystoupá výš, to ale můžu i jindy..

6.11.02, středa: Dlouhý mrazivý večer se spoustou zážitků

Už dlouho bylo zataženo (něco šlo ale pozorovat minulý víkend), takže když jsou zase jednou vidět hvězdy (a navíc je těsně po novu), putuje Dobson zase na dvůr. Plán: jižní galaxie ze seznamů "nejlepší NGC objekty" (RASC, RAS, AL), několik skupin galaxií v Pegasu, Rybách a Velrybě a pak konečně poprvé Orion (M42) a Saturn, to jsem fakt zvědavej.. Je docela zima (od nuly na začátku do -4 C na konci), tráva chroustá pod nohama, na dalekohledu je jinovatka a rosí se okuláry. Viditelnost se ale postupně zlepšuje a po vyrovnání teploty dalekohledu zjistím, že ani seeing není špatný.

"Nejlepší" galaxie byly bez problémů: od M34 napřed na jih k n1023 v Perseu a pak na západ k už známé n891 v Andromedě, dál k jihu n772 v Beranu (předtím ještě jen o něco slabší n777 v Trojúhelníku a stručně M33), kontrolně i M74 a M77 a pak blízko ní lehce i n936. Nejhezčí byla pak n253, nejvýraznější člen blízké skupiny galaxií v Sochaři, někdy se také nazývá "stříbrná mince". Hledá se lehce (pod dvěma trojúhelníky hvězd 5-6 magnitudy pod betou Cet), je bohužel dost  nízko (max. 15 stupňů) na jižním obzorem (těsně nad sousední stodolou) a při hledání jsem si napřed myslel, že jsem přejel obyčejný oválný obláček na nebi. Zabírá téměř celé pole okuláru (25' !) a i když je hezky jasná, je škoda, že u nás není přeci jen trochu výš.. V mrazu jsem zapomněl dojet později ještě do Eridanu (n1332 a n1300), vykompenzoval to pohled na malé průvodce M31: M32, M110 a n185. I když proti galaxie v Andromedě vypadají zanedbatelně, v dalekohledu uvidíte jen málo "lepších" eliptických galaxií. Pro úplnost ještě rychlý pohled na n7331 v Pegasu a dnes alespoň na jednu kulovou hvězdokupu, M15.

Než mi za špýcharem vyjde Orion, zůstávám víc na západě a hledám pár skupin galaxií v Pegasu a Rybách.
Napřed celkem snadno už známý pár n7332 a n7339.
Pokračuji na jih: pravidelný trojúhelník galaxií n7448, n7454 a n7463/65, všechny se přesně vejdou do zorného pole mého 15 mm okuláru, poslední je sotva vidět díky blízké hvězdě 8.mag (pokud se neschová mimo pole).
Pak dál na jihovýchod: těsná skupinka severovýchodně od hvězdy theta Psc. V poli jsou vidět podobně kruhové a jasné galaxie n7619 a n7626, hned vedle o dost slabší protáhlá n7631, pod nimi (=sev.) slabší malá n7623, a z druhé strany stěží pozorovatelná n7611 (ruší blízká hvězda 7.mag). Celkově velmi pěkné!
Pak ještě hledám řádku 4 galaxií západně od hvězdy theta Cet: n584, n596, n615 a n636. Snadno najdu první dvě, které leží pod základnou a pod vrcholem malého trojúhelníku hvězd 6. (vrchol) a 8. mag, přesně se také obě vejdou do stejného pole 15mm okuláru. Ve stejném směru pokračuji na obě další (trochu slabší) galaxie a pak měním téma.

Saturn už je vysoko (je letos blízko stejného místa mezi Blíženci a Býkem, kde byl loni Jupiter) a tak se na něj konečně poprvé v životě pořádně podívám. Nádhera!! Už při zvětšení 113x je vidět všechno, co jsem si představoval: planeta s nevýraznými pásy, kolem krásný rozevřený prstenec s tenounkou linkou Cassiniho dělení, vedle výrazný trojúhelníček blízkých měsíčků (Dione, Tethys a Rhea) a o kousek dál slabší Hyperion, na druhé straně zas  největší měsíc Titan, nad ním ještě stejně jasná hvězda a pod ním ještě slabší Japetus. S Barlowem (226x) všechno ještě lepší ! Seeing je bezva, obraz je ostrý a ani se nechvěje! Cassiniho dělení už je černý pásek, který vede prstencem kolem dokola a něco rozliším i na povrchu. Po chvíli si všimnu i dalšího měsíce těsně u prstence (byl to Enceladus. Ještě blíž z druhé strany měl být Mimas, ten jsem ale neviděl). Celou dobu bojuji s oroseným okulárem, jasná planeta pak přezařuje ostatní.
Pak si všimnu, že nad vrata právě vyšel Jupiter a podívám se na něj, než zas zajde za špýchar. Je méně než 10 stupňů nad východním obzorem a k tomu nad vesnicí. Extra pohled to proto dneska nebude, i když čtyři velké měsíce jsou zrovna hezky po dvou seřazeny po obou stranách planety. Obraz také ostrý není a planeta má k tom ještě rozmazané barevné kontury, tak zas raději jindy. Teď už taky navíc pěkně mrznu a tak na chvíli odcházím do tepla..

Při kávě ještě prohlídka oblohy na počítači, po rozmrznutí zas ven. Sylvie jde spát, ale ještě se v pyžamu přijde na Saturn podívat: jéé!!, to je krása, a za pár minut radši mizí do tepla.
Já ještě pokračuju, nejdřív na blízkou Krabí mlhovinou M1: celkem jasný trochu nepravidelný obláček, vnitřní struktura, známá z fotografií, ale vidět není, možná by pomohl nějaký filtr, který zatím nemám (UHC). Přes Saturn se vracím do Blíženců a prohlížím si postupně otevřené hvězdokupy M35 (spolu s n2158) a pak ve Vozkovi M37, M36 a M38. Dál na východě se ještě podívám na Castora a je to fakt dvojhvězda: obě jasné složky jsou snadno rozlišitelné.

Pak mi konečně za špýcharem vychází Orion. Nejdřív jasný Rigel a jsem spokojen, jak dobře vidím jeho o 7 magnitud slabšího namodralého průvodce (i když vzdálenost je přes 9''), bez Barlowa i s ním. Následuje populární mlhovina M42 (pro mě opět poprvé) a opravdu je na co se dívat. Zatímco na barevných fotografiích vypadá téměř hmotně, v okuláru je to skutečně jemná mlhovina s lehounkým barevným nádechem a zajímavou strukturou. Známá skupina hvězd Trapéz je vidět na první pohled, zatímco na fotkách obvykle zmizí v přeexponované centrální části mlhoviny. Po stranách  lichoběžníku (= trapézu) hvězd A,B,C a D jsou už při zvětšení 113x dobře patrné i hvězdy E a F. Zas moc hezké. Ještě kdyby nezamrzal ten okulár, a na dalekohledu je už taky jinovatka..
Začínám mít dojem, že M42 bude pěkným zakončením dnešního večera. Ještě se podívám na Saturn, Plejády a pár dalších objektů a pak už balím.

11.9.02, středa: Galaxie v Pegasu a okolí

Po volejbale a pár pivech v Kunraticích dvouhodinová cesta domů, cestou od autobusu zaznamenávám překvapivě jasné nebe i s Mléčnou dráhou, meteorologové se zase pěkně sekli, naštěstí. Po jídle mi to už nedá a místo spaní  před jedenáctou stěhuju Dobsona na dvůr a za půl hodiny ho následuji. Během pár minut rozložen, OK, okuláry 32mm (hledáček) a 15 mm. 

Protože je tma slušná (viditelnost se ale postupně zhoršuje), zkouším najít bez mapy pár NGC galaxií v Pegasu (který je vysoko na jihu), jejichž polohu si zhruba pamatuju. Všechny 2-3 stupně: n7814 - před zadní (=západní) dolni (=jižní) hvězdou, n7479 - pod přední dolní, n7457 - nad přední horní, n7217- pod horní vpředu za n7331 (minule) a n7332 - před, jak bych to popsal, dodatečně: lambda Peg. Magnitudy mám dojem ca. 11.x, povrch. jasnost ~ 13.x. Během tak půl hodiny je opravdu najdu a není to až takový problém (i když proti n7331 jsou trochu slabší), jednou jsem se trefil hned, u zbylých při zametání kolem polohy odhadnuté v hledáčku (v něm, kromě n7331, vidět nebyly). Jinak jsou vidět i přímo, jasnější/větši s bočním viděním. To musím ale ještě cvičit, když koukám "mimo" vidím málo detailů.. Zajímavě vypadá galaxie s příčkou n7479, samozřejmě není vidět jako na fotkách, je ale zřejmý směr příčky a nesymetricky zjasnění od spirál na obou stranách. Šikmo vedle malé protáhlé galaxie n7332 je v poli okuláru vidět ještě jedna dost podobná: n7339. 

Pak před Pegase a gam And (hezká kontrastní dvojhvězda) na n891, vypadá zatím nejlíp, při těch 113x je veliká, velmi protáhlá, přes půl pole okuláru, málo jasná, někdy mám dojem, že vidím i tmavý rovníkový pás, asi jen přeludy. Znovu návrat a kontrolní už rychlejší nalezeni předchozich galaxii, OK. Chtěl bych ještě zkusit další ještě slabší galaxie v této oblasti a jižněji (Psc, Cet), když si ale přinesu mapu, začíná se od východu rychle zatahovat a už to nestíhám, ještě poslední pohled na západ, přejezd po čáře eps Lyr (rozliší se snadno > seeing byl slušný), prstencová (planetární) mlhovina M57, kulovka M56, Albireo, pěkně viditelná činka M27 a už není vidět nic, odchod směr postel.