Projekty        Přístroje        Úvodní stránka        Astrofotografie        Odkazy

 
Astrodvorek - Jan Kroupa
 

 

Pozorování nejvzdálenějších objektů

 

Pro pozorování skutečně (= prakticky nepředstavitelně) vzdálených objektů je samozřejmě třeba co největší přístroj; téměř ke kraji vesmíru dnes dohlédne Hubblův teleskop nebo největší pozemské dalekohledy s adaptivní optikou (a ještě se jedná o snímky s velmi dlouhou expoziční dobou).
Amatérští astronomové zaměření na pozorování deep sky objektů používají 45 cm nebo větší reflektory; každé zvětšení průměru umožní spatřit tisíce a tisíce dalších objektů.
Vynikajícím zdrojem informací pro amatérské pozorování "deep sky" objektů jsou stránky Steva Gottlieba
a Jima Shieldse, s řadou údajů např. o kupách galaxií (Abell galaxy clusters) různých neobvyklých galaxiích (Arp gal.) nebo malých skupinkách galaxií (Hickson groups, tria, quartets,..) Dozvíte i základní informace o struktuře vesmíru a rozložení galaxií, také např. co to je velký atraktor (great attractor) nebo velká zeď (great wall) a jaké jsou nejbližší kupy a nadkupy galaxií.
Roli velikosti dalekohledu (a pravda také pozorovacích podmínek) můžete posoudit z toho, že když s mým 30 cm dalekohledem jsem rád, že v 500 milionů světelných let vzdálené kupě galaxií vidím aspoň jednu (tu nejjasnější), Gottlieb jich (s 45 cm) spatří 30 nebo 50..

Nejvzdálenější objekt, který z našeho dvorku bez problémů  vidím, je kvazar 3C273. V deníku z 24.3.2003 mám napsáno:
.. Na Porrimě ještě kontroluji seeing (průměrný) a pak se vracím něco přes pole hledáčku na sever, ke dvojici hvězd ~9m, se dvěma zřetelně protáhlými galaxiemi NGC 4527 (severnější a jasnější) a NGC 4536, symetricky nad a pod nimi. Od tohoto orientačního bodu zbývá ke kvazaru jen něco přes stupeň na západ a také ho prakticky hned mám v okuláru !, viz skica vpravo. Vypadá to přesně stejně jako na snímku, který jsem si předtím prohlédl na obrazovce, jasná hvězda ~ 10m a vedle pravidelný trojúhelníček dobře zřetelných slabších hvězd, nejbližší z nich = kvazar s ještě slabší vedle, tak to snad musí být ono. Zkouším větší zvětšení, po chvíli vidím i několik ještě slabších hvězd, nejuspokojivější je ale stejně původních 110x. Kdybych nevěděl, co vidím, jistě bych se tu ani nezastavil, ale tahle nenápadná hvězdička je nejvzdálenější objekt, který můžu svým dalekohledem vidět.
Na pozorování 3C273 by stačil i dalekohled menší (20 cm), naopak v dohledu třicítky je i několik kvazarů slabších (viz seznam jasnějších kvazarů zde) ke kterým se ještě vrátím.

Po kvazarech jsou dalším extrémně jasným objektem (a tedy pozorovatelné z velké dálky) velmi hmotné galaxie v centrech masivních kup galaxií. Ty jsou zase převážně koncentrované v ještě větších strukturách: např. nejbližší "placka" kup galaxií je již zmíněná velká zeď: je skutečně velká, alespoň 500 MLY (milionů světelných let) dlouhá a 200 MLY široká, ale jen 20 MLY tlustá. Na obloze se táhne od Herkula až ke Lvu a obsahuje mnoho nejjasnějších vzdálených (350-550 MLY) kup galaxií na severní obloze. Třicítkou je vidět alespoň několik takových centrálních galaxií:

Velikonoce 2004: V Herkulu, jen asi 4 stupně severovýchodně od M13 se nacházejí dvě kupy galaxií vzdálené kolem 450 MLY, AGC2199 a o stupeň severněji AGC2197 (AGC = Abell galaxy group). NGC 6166, centrální galaxii kupy AGC 2199, jsem našel bez problému (jasnost je podobná jako u NGC6207, populární jako nejbližší galaxie u M13), kruhová skvrna s jasnějším středem. Trochu víc práce bylo s galaxiemi v AGC 2197, ale nakonec jsem viděl všechny tři, které jsem hledal: NGC 6146, NGC 6160 NGC 6173.
Zatím jsem vynechal bohatou Kupu v Herkulu AGC 2151 (JV od bety Her směrem k Oph), galaxie jsou tam slabší a za měsíc bude výš a lépe pozorovatelná.

Velmi známá je 350 MLY vzdálená kupa galaxií v Com, kterou jsem zkoumal už loni. Už 45cm dalekohled tam umožňuje vidět (viz zase ten Gottlieb..) kolem sta galaxií (!), můj 30cm dvě jasně a několik dalších bočním viděním:
24.4.03: Kompaktní kupa galaxií ve vlasu Bereniky (Abell 1656) je populární objekt pro amatéry a nejjasnější obří eliptické galaxie NGC 4889 a 4874 (ta je např. na snímku v mém článku o odstraňování šumu fotografií) by měly být vidět i od nás ze dvora (jinak je tam 72 galaxií jasnějších než 15m). Velmi snadné hledání, pod trojúhelníkem hvězd 7-8m, necelé tři stupně západně od bety Com, zhruba mezi dvěma dvojicemi hvězd 4-5m, 41 a 31 Com. Hned jak tam dojedu, vidím NGC 4889 a po chvíli i druhou velkou galaxii. Zvýším zvětšení ze 110 na 220x a pokouším se umístit nejbližší hvězdu (7.2m) zmíněného trojúhelníka za okraj pole. Pár minut jižně jak od 4889 tak i 4874 (JZ a ještě blíž) jsou dobře zřetelné dvě hvězdy asi 12m. Dlouho zkoumám oblast kolem obou galaxií a postupně začínám tušit další rozmazané hvězdičky menších galaxií, zkouším boční vidění ze všech stran a s několika jsem si po čase jistý. No nebudu zdržovat, je to fakt pěkné, někdy se na to musím podívat někde na horách, kde bude skutečně tma. I ze dvorka jsem tam zíral aspoň hodinu (a později jsem se znova vrátil..)

Příliš obtížné není ani pozorování galaxie NGC 3842 v AGC 1367 ve Lvu (~350 MLY), blízko (méně než stupeň na východ) jasné hvězdy 93 Leo. V okolí jsem podrobněji zatím nepátral, Gottlieb tu ale viděl kolem 70 galaxií..

Zatím nejvzdálenější galaxie, kterou jsem viděl, NGC 2832, leží v centru kupy Abell 779. Hledá se velmi snadno (méně než stupeň JJZ od alfy Lyn) a je vidět celkem bez problému, i přímým viděním ! Pro kontrolu jsem si nakreslil okolní hvězdné pole, na obrázku je víc hvězd, než mi ukazuje program (mám tam katalog jen do 12m), ale galaxie je tam, kde být má.

Další bohatou oblast (Persues-Pisces) vzdálených, ale snad ještě viditelných kup galaxií, zkusím prozkoumat na podzim..

 

Zpátky na Pozorování

Projekty       Přístroje       Úvodní stránka       Astrofotografie      Odkazy


e-mail: jankr@seznam.cz