| Astrodvorek - Jan Kroupa |
|
Fotografování měsíce |

Měsíc v úplňku (foto P.
Gabzdyl)
|
Pro fotografování slabých vesmírných
objektů je potřeba poměrně náročné
vybavení, hlavně montáž kompenzující
rotaci Země. Jednodušší je to s Měsícem;
od Slunce na něj dopadá stejně světla
jako na Zem a potřebná
expozice je proto podobná, jako tady ve dne.
Jedinou
podmínkou je to, že délka expozice by neměla přesáhnout
požadované rozlišení/zvětšení t (s) = 250/f (ohnisková délka v mm), a to problém zpravidla není, jak tamtéž zjistíte z tabulky expozic v závislosti na fázi Měsíce. Přesto není snadné Měsíc běžným foťákem s teleobjektivem slušně vyfotit: na filmu totiž dostaneme velmi malý kotouček (méně než půl milimetru se základním 50 mm objektivem a necelých 5 mm s 500 mm teleobjektivem) a je pak nutno skutečně hodně zvětšovat. Výhodou je dnes možnost užití digitálních foťáků (výborné jsou pro to i běžné dnešní digitální kompakty, podrobněji viz třeba na stránkách M.P.) nebo kamer (příklady na stránkách Libora Šmída). Pokud chcete na Měsíci vidět více detailů, bude nutné užít fotoparát ve spojení s teleskopem a např. okulárovou projekci (taky jsem to vyzkoušel; je to vlastně velmi jednoduché a výsledky stojí za to, jak se můžete tady přesvědčit). Na mém monitoru je průměr Měsíce asi 8 cm, t.j. 15x větší, než na filmu; to se obvykle považuje za horní limit při zvětšování kinofilmu; na obrazovce by to ovšem víc ještě šlo; maximum toho, co jsem po půl hodině hraní s počítačem dokázal si můžete prohlédnou zde. Na samotném filmu je detailů víc, projeví se ale kvalita levného skeneru a také už ruší zrno filmu. 20.10.03 |