| Astrodvorek - Jan Kroupa |
|
Změny v amatérské astrofotografii za posledních 10 let |
|
Po nočním nebi se sám rozhlížím relativně krátkou dobu, nicméně i za tu se možnosti amatérských pozorovatelů a zejména fotografů oblohy neuvěřitelně rozšířili. Můžeme za to poděkovat rozvoji technologií v optice a elektronice, samozřejmě i počítačům, internetu a zejména pilným Číňanům.
Před deseti lety
např. pro
většinu českých amatérů prakticky nebyly dostupné kvalitnější refraktory.
Už v té době s tím ale mnoho amatérských nadšenců poměrně úspěšně bojovalo. Když jsem si sám chtěl pořídit něco, v čem bych slabé vesmírné objekty alespoň zahlédl na vlastní oči, mohl jsem si už nechat postavit 30cm Dobsona od Libora Němce. Astrofotografii úspěšně provozoval např. Martin Myslivec, nicméně v porovnání s jinými tehdy na internetu publikovanými snímky ze zahraničí (např. B. Midleton) bylo zřejmé, že máme co dohánět. Mimochodem jeho dnešní snímky potvrzují, že doba se skutečně změnila.. Podle mého názoru nejviditelnější změnu do české amatérské astrofotografie před invazí digitálních zrcadlovek přinesly levné čínské montáže EQ5 a zejména větší EQ6 se zabudovanými motorky pro pohon obou os (dnes verze HEQ5 a 6 s vybavením SkyScan). Cenám se potom museli přizpůsobit i jiní výrobci (obvykle přesunem vlastní výroby tamtéž). Zpočátku byly určité problémy s pointováním (relativně vysoká PE), nicméně pro mnohé to vyřešil např. autonomní autopointer s webovou kamerou, který vyvinul a stále vylepšuje již zmíněný M. Myslivec, dnes už jsou běžně dostupná i další podobná řešení. Čínští výrobci dokázali výrazně snížit i ceny optiky. Firma Synta (Skywatcher) dnes např. dodává kvalitní ED refraktory nebo mimořádně levné reflektory na výše zmíněných montážích a to je řekl bych dar z nebes pro lidi, kteří s pozorováním oblohy začínají.. Taky ze proto začal rychle rozšiřovat počet webových stránek amatérských astrofotografů s kvalitativně už o dost lepšími snímky nejrůznějších vesmírných objektů. Zbytek zařídily digitální fotoaparáty. Od kompaktů, skvělých při focení měsíce či planet, po digitální zrcadlovky jako alternativu chlazených CCD kamer pro fotografování slabých objektů, jako mlhovin či galaxií. Jejich citlivost a současně nízký šum vysoce překonávají to, na co jsme byli zvyklí u filmu. U poslední generace (Canon 40D nebo Nikon D300) je pro astrofotografii použitelné ISO 1600-3200, po mírné softwarové korekci totéž umožní i amatérský Canon 400D, Nikon D80 a další podobné přístroje. Nejnovější profesionální plnoformátový Nikon D3 lze nastavit na ISO 25600 (!!) a získat přitom, tedy alespoň při normálním focení, velmi dobře použitelné snímky. Podobné technologie se postupně přesunují i do levnějšího "spotřebitelského" sektoru a máme se tedy stále na co těšit, tedy pokud už ustane nesmyslný a dnes už čistě marketingový závod o co největší počet pixelů.
U astrofotografie jako u
každého "hobby" záleží výsledky na tom, kolik mu každý věnuje, ať už
peněz, času, nebo úsilí. Nicméně viditelný technický pokrok za
posledních deset let dnes umožňuje finančně dostupný a hlavně vcelku
bezproblémový vstup do této oblasti stále většímu množství příznivců
noční oblohy. Zkušenějším zase přináší možnost (alespoň pro určitý typ
objektů) téměř profesionálních výsledků. A to je jistě velmi dobrá
zpráva. 17.12.07 |
| e-mail: jankr na seznamu |