Na ukázku jsem vybral povedenější fotky z r. 2013 a můžete se tak podívat na moji první řekněme "galerii" hezkých, zajímavých, ale méně fotografovaných galaxií a dalších objektů noční oblohy nad naší vesničkou..

------

Začnu snímkem, který sám považuji za svůj asi zatím nejlepší začátečnický obrázek. 
Galaxie NGC 4725 je pěkná a poměrně velká spirální galaxie s příčkou a jen jedním spirálním ramenem v souhvězdí Vlasu Bereniky, vzdálená asi 40 MLY (milionů světelných let). Leží jen několik stupňů východně od mnohem populárnější galaxie z boku NGC 4565, nicméně její povrchová jasnost je podstatně nižší (kolem 14^m) a tak mě výsledný snímek (celkem 100 minut expozic) docela příjemně překvapil. Na záběru jsou dobře patrné i dvě menší spirální galaxie, NGC 4747 (vlevo nahoře, s patrnými stopami interakce s NGC 4725) a NGC 4712, která ve skutečnosti až tak malá není, je ale od nás asi 4-5x vzdálenější než obě předchozí, přes 200 milionů světelných let.

NGC4725

------

Ve výsledku do jisté míry podobný, ale na focení řekl bych o dost obtížnější, je snímek pěkně symetrické a jen zřídka fotografované spirální galaxie NGC 488 v souhvězdí Ryb, vzdálené ~ 100 MLY. Ten přitom vznikl jako vedlejší produkt ne úplně úspěšného pokusu o zobrazení skutečně zajímavé skupiny NGC 470..
Na fotce je kupodivu docela patrná její spirální struktura s hustě vinutými rameny, pozadí navíc oživuje víc než dvacet vzdálenějších galaxií a je asi těžké si už jen představit, že i každá z nich obsahuje řádově stovky miliard hvězd..
Celkově myslím poměrně vzácný přírůstek do mojí sbírky.

NGC488

------

V těsném závěsu za předchozími je asi záběr tria galaxií v souhvězdí Draka . Tato skupinka mě zaujala už dávno (poprvé fotka na stránkách S. Gottlieba) a také jsem je tehdy našel a pozoroval v Dobsonu. Zajímavý je hlavně pohled na tři blízké, hezky srovnané, ale různě vypadající velké galaxie (spousta menších je ještě v pozadí); na krajích dvě spirální, NGC 5985 téměř zepředu a NGC 5981 z boku a mezi nimi eliptická NGC 5982. Jejich vzdálenost z K. Žehrovic je opět kolem úctyhodných 100 MLY a zvláště menšími přístroji se příliš často nefotí..

Trio galaxií v Draku

------

Na dalším docela povedeném snímku je záběr jedné z vůbec nejméně fotografovaných messierovských galaxií, M77.
U této Seyfertovy II galaxie je při focení největší problém velký dynamický rozsah, zejména kontrast relativně jasné střední části a extrémně slabé oblasti vnějších ramen, která zde ale aspoň v náznaku vidět jsou. Záběr hezky vyvažuje i nedaleká galaxie z boku, NGC 1055

M77 (+ NGC1055)

-------

Přidám i pěknou spirální galaxii s příčkou NGC 7479, kterou najdete v Pegasu asi 3° pod Markabem (a Peg).
V Dobsonu jsem ji pozoroval mnohokrát, ale na českém astrofóru její snímek kupodivu ještě nebyl a tak mi i tato provizorní fotka (expozice 48 minut, vyjímečně s neupraveným Canonem 50D) připadá celkem zajímavá.

NGC7479 v Pegasu

------

Dost opomíjené je i relativně blízká skupina galaxií  NGC 672 v souhvězdí Trojúhelníka (blízko M33, kterou naopak nevynechá žádný astrofotograf).
Snímku dominuje dvojice interagujících galaxií NGC 672 a IC 1727, které ještě doplňuje třeba o dost vzdálenější (~ 150 MLY) galaxie NGC 684 v levém horním rohu nebo IC 1731 vlevo dole, nad drobnou otevřenou hvězdokupou tvaru písmena u, Cr 21. Asi si všimnete i několika dalších pidigalaxií..

Skupina NGC672 v Trojůhelníku

------

Ani relativně velká spirální galaxie s příčkou NGC 925 ze skupiny NGC 1023 není příliš populární a výsledek něco přes tříhodinové expozice mě také docela potěšil.

NGC925 v Trojůhelníku

------

Fotky galaxií jsou mnohem zajímavější, když je jich v poli víc, přitom u těch malých je to pro mě prakticky nutnost a tak si je taky vybírám. A tak ještě rychlý pohled na zajímavou skupinu galaxií NGC 691 ze souhvězdí Berana.

 

Skupina NGC691 v Beranu

------

Předchozí snímky ukazovaly spíš (na focení) exotičtější objekty a teď pro úplnost přidám ještě pár záběrů populárních, velkých a jasných galaxií, které zatím sice trochu flákám, ale vynechat bych je asi neměl.

První je asi ta nej, krásná spirální M 51 neboli  Vírová galaxie (a menší NGC 5195 v pozadí za jejím severním ramenem), která leží vpředu pod vojem Velkého vozu a je od nás vzdálená kolem 25 MLY. Jen 45 minut expozic, díky slušné jasnosti je ale obrázek galaxie řekl bych docela ucházející..
 

M 51

------

Blízkou (~ 12 MLY) skupinu jasných galaxií M81 a M82 snadno najdete  po celý rok v severozápadní části Velkého vozu. Obě Messierovské galaxie jsou velké, jasné a fotogenické. Snímek je to víceméně provizorní ( 20 minut expozic) a budu jej ještě muset zopakovat pořádně.
 

M81, M82 a NGC 3077

------

Následuje další velká spirální galaxie z UMa, M106, s pěkným a fotogenickým okolím.
Zatím opět spíše momentka a určitě se tedy i k této galaxii ještě vrátím.

M 106

------

Jak už jsem se někde zmínil, letos na jaře moc fotografovat nešlo. Jednu zajímavou fotku z března ale ještě ukázat můžu, je to záběr centrální části nám nejbližší velké kupy galaxií v Panně, kterému dominují obří eliptické galaxie M86 a M84..

Kupa galaxií v Panně

------

Další relativně blízká spirální galaxie NGC 6946 se nachází v souvězdí Kefea. Nad obzorem je opět celý rok, leží v rovině Mléčné dráhy v poli plném hvězd a na obloze sousedí s otevřenou hvězdokupou NGC6939.

NGC6946 a NGC6939 v Kefeu

------

Neměl bych vynechat ani pěknou spirální galaxii NGC 891, kterou pro změnu pozorujeme z boku a je tedy dobře patrný i prachový pás v její rovině. Vpravo dole si všimněte kupy galaxií označované jako Abell 347; příliš impozantně sice nevypadá, ale je to k ní přes 250 MLY, téměř desetkrát dál než k NGC891..

NGC891 + Abell 347

------

Na závěr se vrátíme zase až do našeho sousedství, ke dvěma (vedle Mléčné dráhy) nejvýznamnějším členům místní skupiny galaxií. Velká spirální galaxie v Andromedě  M31 je z nich největší a na noční obloze je tak veliká a jasná, že ji lze docela dobře zahlédnout i prostým okem. Za pár miliard let ovšem bude i z Žehrovic vidět ještě mnohem lépe, než se tedy s naší Mléčnou dráhou nakonec srazí a společně vytvoří jedinou obří eliptickou galaxii. A zřejmě se k nim pak přidá i (o něco menší) M33..
 

M31 (+ satelitní M32 a M110)

M33

------

Jiných objektů než jsou galaxie jsem za ten rok nafotil jen pár, pro změnu zase ty nejznámější (většinou taky kratšími expozicemi a v době, než mi vyšly nějaké galaxie nad stodolu) a tak přidám aspoň takový společný náhled (víc v blogu).

První řádka začíná známou a jasnou otevřenou hvězdokupou Plejády, neboli M45 ze souhvězdí Býka s reflexní (modrou) mlhovinou, následují nejjasnější kulová hvězdokupa severní oblohy, M13 v Herkulovi a neméně populární planetární mlhovina  M27 (Činka, v Lištičce). Na druhé řádce je známá Velká mlhovina v Orionu (M42 a M43, stejně jako Plejády je pěkně vidět i bez dalekohledu), dále pak už slabší  Řasové mlhoviny (NGC 6992, 6995, 6960, 6974 a 6972, zbytky po dávném výbuchu supernovy) a mlhovina Severní Amerika se sousedícím Pelikánem (NGC 7000 a IC 5067-70) v Labuti.

------

Na úplný konec se můžete ještě podívat na snímek hezkých mlhovin IC 410 a IC 405 z letošního zatím posledního (listopadového) focení. Ne, že by byl nějak zvlášť povedený (expozice něco přes hodinu), ale myslím docela dobře ukazuje, proč jsou pro astrofotografy záběry mlhovin (oproti galaxiím) asi o dost vděčnější - jsou to často dost rozlehlé a pěkně barevné objekty s mnoha zajímavými detaily. Pro porovnání, průměrná větší galaxie, která ve skutečnosti obsahuje stovky nebo tisíce takových mlhovin,  by se na obloze pohodlně vešla mezi dvě modré (třídy B) hvězdy ve středu záběru.

IC 410 a 405 v souhvězdí Vozky

------

Zpět