Skutečné (horké) léto sice v září
skončilo, ale i poté se vrátilo překvapivě hezké
počasí a fotit deep-sky
šlo kolem říjnového novu celý týden. Podobné to
sice bylo už loni, předtím ale řadu let se u nás od října do
února noční nebe prostě fotit nedalo..
Tentokrát jsem po
sedmi nocích na
dvorku mohl vyrobit tři záběry vzdálených objektů noční oblohy.
První, ještě před novem, byla menší kupa galaxií v Pegasu
Abell 2666.
Po novu jsem si zopakoval zajímavou
galaxii
NGC 488
ze souhvězdí Ryb a na závěr jsem zkusil zachytit na jeden
snímek co nejvíc galaxií
a na to se pochopitelně nejlépe hodí hodně velká kupa
galaxií, jako je
Abell 426
v souhvězdí Persea.
------
Kupa galaxií Abell 2666 není příliš velká (spíš připomíná skupinu galaxií) a leží od nás poměrně daleko, kolem 340 miliónů světelných let. Na focení to tedy lehký objekt není a je vidět spíš zřídka, i když pohled na ni je myslím zajímavý. V centru přesvědčivě dominuje obří eliptická cD galaxie NGC 7768 , kterou pěkně doplňuje řada okolních protáhlých a mnohem menších galaxií..
Focení mi zabralo (už standardně) dvě noci, první L-ko a druhou barvy, celkem asi 9 hodin dat. A teď tedy už výsledek, po zpracování dat (a widefield, tedy celé pole senzoru) :
Abell 2666
------
Spirální galaxii NGC 488
jsem si poprvé zkusil (s APM a zrcadlovkou) před pěti roky a
docela to ušlo. Teď tedy přišel na řadu větší Newton a CCD
kamera..
NGC 488
je pěkně kruhová spirální galaxie s těsně vimutými rameny. Je vzdálená kolem 100 milionů
světelných let, ale je je docela veliká a na obloze zaujímá
plochu 5.5' x 4'. Řada dalších galaxií (z nich čtyři NGC,
ve směru na SV)
zaplňuje v pozadí, ty malé jsou ale už skutečně daleko, přes 500
milionů světelných let.
Galaxii jsem zas fotil další dvě noci a zase tu první L-ko a druhou barvy (ty jako obvykla s binováním 2x2) a pak jsem si sedl k počítači, prohnal jsem 9 hodin dat PixInsightem a pak to ještě doupravil ve Photoshopu. Co se týče výsledku, čekal jsem to možná ještě trochu lepší (v porovnání se starým snímkem), ale jinak to celkem ujde (sever je nahoru)..
NGC 488
------
Další vybraný objekt je ve skutečnosti obrovský. Kupa galaxií Abell 426 v Perseovi patří mezi ty vůbec nejhmotnější (je také nejsilnějším zdrojem Roentgenova záření na obloze a silným radiovým zdrojem) a obsahuje přes tisíc galaxií, rozesetých kolem centrálních obřích eliptických galaxií cD NGC 1275 (s velmi aktivním jádrem a neobvyklou sítí plynových vláken) a NGC 1272. Střed kupy leží ve vzdálenosti kolem 250 milionů světelných let od Země a na obloze se hledá poměrně snadno, jen dva stupně východně od jasné hvězdy Algol (beta Per). Pro vizuální pozorování více než těch dvou nejjasnějších galaxií je ale potřebný už hodně velký přístroj.
Slušně vyfotit takto vzdálené galaxie s méně než 20-ti
centimetrým dalekohledem zase vyžaduje dost dlouhou expozici.
Mně to zabralo tři zbylé jasné noci po novu a kromě jedné
chybičky (kvůli které mi zmizela hodina a půl dat) probíhalo
focení vcelku v pohodě. Data z prvních částí nocí byla trochu
horší (světelný smog v nižší výšce ve směru na Prahu či Kladno),
později to ale už ušlo (kupa také kulminovala hodně vysoko až
kolem třetí hodiny) i když poslední noc zase bylo dost větrno.
Pro úplnost ještě zopakuji výbavu - dalekohled: Newton 192/800, kamera: Atik One 6
a
montáž: SW AZ-EQ6.
Výhodou pěkného počasí bylo to, že
montáž s dalekohledem mohla zůstávat přes den na dvoře, nemusel
jsem ty nejtěžší věci vláčet dovnitř a zas ven a rychlejší tak
bylo i nastavení a uvedení všeho do provozu. Nevýhodou zase že
během noci dost klesala teplota (typicky z 18°C
na 8-9°C) a tak jsem dalekohled musel (pro jistotu) občas malinko
doostřovat.
Ke zpracování jsem nakonec použil ca.
9 hodin luminance a přes 2 hodiny od každé barvy (s
R, G a B filtry a binováním 2x2), celkem tedy 16 hodin
(pětiminutových) expozic; tím jsem si taky vyrovnal svůj osobní
rekord (z NGC 474). Software jako obvykle, tedy v zásadě
PixInsight (kalibrace, registrace, integrování, stretching, ev.
dekonvoluce, odšumování, ...) a pro poslední úpravy ještě
Photoshop. Aby bylo vidět detaily nebo vůbec slabší galaxie,
bylo potřeba snímek hodně stretchnout a pak se nějak vypořádat s
(při tom vylezlým) šumem. No dělal jsem co umím, ale i když
tohle byla moje nejdelší expozice, víc dat by se
samozřejmě i tak hodilo..
Výsledek, zde v podstatě
celé pole Atiku, vidíte dole (a sever je tam nahoru). Ve směru
souhvězdí Persea se samozřejmě díváme přes už docela husté pole
(naštěstí slabších) hvězd naší Mléčné dráhy, ale jinak na
snímku všechny (i ty hodně malé) rozmazané flíčky jsou čtvrt
miliardy světelných let vzdálené galaxie a těch je zde opravdu
hodně..
Abell 426 - Perseus cluster
------
JKŽ, 17.10.2018