------

Abell 1656  -  kupa galaxií ve Vlasu Bereniky

Tato veliká kupa galaxií, která má víc než 1000 členů, leží ve vzdálenosti kolem 320 milonů světelných let od Země. V jejím centru se nachází dvě superobří eliptické galaxie, NGC 4874 a NGC 4889, doprovázené množstvím galaxií menších. Třeba ve srovnání s námi sousedící kupou v Panně je tady hustota galaxíí neuvěřitelná..

Samotné focení probíhalo od večera celkem hladce a po půlnoci jsem to nechal jet přes meridián, problém ale byl, jak už jsem se zmínil nahoře, s klesajícím signálem. Nakonec jsem tedy měl asi 4.5 hodiny postupně se zhoršujících dat (L-ka), což na takovýto objekt zrovna moc není; určitě to ale ještě někdy napravím (dofotím, včetně barev). U počítače jsem si navíc všiml, že jsem nezkontroloval polární ustavení a na snímcích byla (trochu) vidět rotace pole.. Protože jsem chtěl udělat ty galaxie co nejviditelnější, hodně jsem to strečnul a tím samozřejmě pěkně vyrostl i šum.  Ale nějak jsem to zpracoval, dost toho šumu jsem zlikvidoval a i když něco samozřejmě ještě zbylo, můžete se tu podívat na výsledek. Počet jasně rozeznatelných galaxií je téměř neuvěřitelný, zvlášť když fotím u Prahy a ani ne dvaceti centimetrovým dalekohledem..

Abell 1656 

O deset dní později, po dofocení barev (aspoň po hodině každé) můžu ukázat i barevnou verzi, i když v tomto případě vlastně ne až tak moc barevnou::

Abell 1656

Většina galaxií v kupě jsou eliptické nebo čočkové, nějaké spirální se ale také najdou a některé  (včetně největší z nich, NGC4921)  zaznamenal i  Hubbleův teleskop. Ta se ale nějak nevešla na předchozí záběr (je až za okrajem výřezu ve směru doleva (východ) a trochu dolů) a přidám tedy ještě jeden už víc zvětšený výřez. Žádný zázrak to jistě není, ale o moc líp to z Žehrovic a ze vzdálenosti 320 milonů světelných let asi nepůjde..)  Jinak ale i zde je samozřejmě galaxií hodně.

NGC 4921 a NGC 4911 

Protože radši fotografuji spíš méně známé objekty (jinak řekl bych 95% snímků galaxií na netu ukazuje maximálně deset stále těch samých), na zbytek dubna jsem si vybral dvě malé skupiny galaxií, ležící už trochu mimo centrum celé kupy galaxií v Panně, blízko (jihozápadně) ale daleko za M49, což je zase kupodivu nejjasnější galaxie kupy, maličko jasnější i než třeba známější M87.

Jako první přišla na řadu skupina NGC 4261. Hlavní eliptická galaxie NGC4261 leží kolem 100 milonů světelných let od Země (tedy dvakrát dál než samotná kupa) a nejvíc je známá studiem obří černé díry ve svém jádru (s hmotností ca. půl miliardy Sluncí), kterou vyfotografoval i Hubble.

Focení vcelku standardní (nakonec taky dalekohled stál ty čtyři noci na dvoře a to mi dost ulehčovalo práci), jinak jako obvykle jsem zapomínal zapnout chlazení detektoru, teď už mi to ale naštěstí obratem dochází. Celkem dvě noci (barvy, luminance) a ca. 6 hodin dat :

Skupina  NGC 4261

------

Ještě blíž M49 leží další hezká skupina NGC4365. Opět až za kupou v Panně, ale trochu blíž než skupina předchozí (ca. 70 milionů světelných let). Pozoruhodná je snad tím, že střední část rotuje v opačném směru než oblasti vnější.

Popis průběhu focení bych mohl posat přes kopírák, všechno jakžtakž fungovalo a dat nakonec zas téměř stejně, celkem asi 7 hodin, jen o hodimu víc L-ka

Měl bych možná ještě doplnit, že celý proces "výroby" snímků  mám teď už u všeho podobný. Tedy snímání* s Artemis Capture od Atiku, potom (vše od kalibrace až po složení kanálů a další úpravy) s PixInsightu a závěrečné menší korekce ještě ve Photoshopu.
(* Newton 192/800, montáž SW AZ-EQ6, kamera Atik One 6 a guiding s Lacertou MGEN přes 50mm hledáček)

Vyfotit tyhle menší skupiny slabších galaxií pořádně by samozřejmě chtělo lepší místo a delší expozici s větším dalekohledem. I tak mě ale těší, že z našeho dvorku jde aspoň ukázat na nebi mnohem víc, než jsem si ještě před pár lety dokázal představit. Ještě pro úplnost, na tomhle snímku je nestandardně sever dolů..

Skupina  NGC 4365

Normálně bych už končil, ale při náhodném prohlížení barevných kanálů (blink) jsem si všiml, že v poli vedle spirální galaxie z boku IC 3322A na levé straně horního záběru se jedna hvězdička hezky pohybuje. Integrace s např. sigma clippingem ji následně stejně jako jiné "vadné" pixely, které jsou na jednotlivých záběrech na různých místech odstraní (třeba zde jsou tři vlevo od nejjasnější hvězdy) a tak si něčeho takového obvykla ani nevšimnu.  Když si ale pustíme jednotlivé záběry po sobě, pohyb (za celkem víc než tři hodiny, postupně R, G a B kanál) je už pěkně viditelný. Bohužel nevím o jaký asteroid se jedná, ale třeba mi ještě někdo poradí..
Už další den mě zase na astrofóru uživatel janek950 poučil, že je to planetka (306) Unitas, s jasností 12.5 mag .. za což mu samozřejmě děkuji !! Nechápu alei jak na to přišel, když jsem tam ani neuvedl čas focení..

Planetka 360 Unitas

------

A díky skleróze ještě jeden negalaktický přídavek.. Úplně jsem totiž zapomněl, že jednu noc po focení galaxíí jsem nebyl už standardně líný a nešel spát hned, ale (tma ještě byla) ještě chvíli zkusil něco fotit (po pěti minutách barvy a pak deset L-ko ). No a to něco byla u nás nejvýraznější kulová hvězdokupa M13.
Můžete se tedy nakonec ještě podívat napřed na širší záběr s touto impozantní kulovou hvězdokupou (téměř celé pole Atiku, chtěl jsem tam zahrnout i blízkou galaxii NGC 6207 a nakonec je tam kupodivu vidět i několik  ještě menších) a pak na pohled detailnější.

M13 (wide)

M13 (detail)

---- a už snad konečně konec ---