Astrodvorek / Astrofotografie / 2018

 
 
Duben 2018 :   Návrat k (jarním) galaxiím
 

 

Musím vás předem varovat, že tentokrát to bude delší čtení - jarní počasí spolupracovalo mimořádně a přibylo zde toho docela dost..

V žádném jiném období neuvidíte na (severní) obloze tolik galaxií jako na jaře a to hlavně díky relativně blízké a početné kupě galaxií v Panně a několika blízkým a velkým galaxiím kolem souhvězdí Velkého vozu nebo Honících psů. V Panně asi nejvíc zaujme Markarianův řetízek galaxií, z těch bližších třeba M51, M101 nebo M81 a M82. Ke skupině M81 patří i NGC 2403, která se kupodivu příli často nefotí a se kterou jsem duben začínal.

První dva večery jsem to kombinoval se zajímavou trojicí galaxií z boku (NGC 4206, 4216 a 4222) v souhvězdí Panny, tedy první půlku noci se fotila NGC2403 a pak (na stejné straně meridiánu) ta trojice.
Fotil jsem i další noc i když podmínky už byly o něco horší (takový mírný zákal). Zkoušel jsem vyfotit kupu galaxií ve Vlasu Bereniky (
Abell 1565), ale příliš to nešlo (signál nevím proč během noci postupně klesal až na méně než polovinu) a budu ještě muset dofotit barvy.

S focením jinak žádné zásadní problémy nebyly, jen skoro pokaždé jsem zapomněl zapnout chlazení senzoru (vždy mi to ale došlo během první expozice).. Počasí jakž takž spolupracovalo i když noci byly ještě dost chladné, dvakrát jen těsně nad nulou.

------

Předchozí se odehrálo týden před novem. V týdnu po něm se ovšem počasí překvapivě posunulo do téměř letního režimu a tak jsem mohl na dvoře strávit další čtyři noci.. Zvolna rostoucí Měsíc zapadal postupně později, ale stále ještě něco nafotit šlo.. a nakonec jsem byl vlastně rád, když už to skončilo a mohl jsem se pořádně vyspat.

Napřed jsem ještě musel dofotit barvy u kupy Abell 1565 a zbytek času jsem věnoval dvěma malým skupinám galaxií jihozápadně od M49 (nejjasnější galaxie kupy v Panně), u velkých eliptických galaxií NGC4261NGC4365 .

------

NGC 2403

Tuhle velikou (23.4 x 11.8 ') spirální galaxii najdete asi 13° západně od M81 (do jejíž skupiny patří) už v souhvězdí Žirafy, jen asi 8 milionů světelných let od Země. Je poměrně jasná (8.5m), nicméně její povrchová jasnost (14.4m) naznačuje, že vyfotit ji úplně jednoduché není a navíc leží i v poměrně hustém hvězdném poli.
Výhodou zde ale byl nový Atik s trochu větší plochou senzoru, kompozice se přeci jen nastavovala lépe (a ne tak natěsno).

Celkem jsem nafotil 3 hodiny L-ka a po hodině barev, tedy svých (skromně) standardních 6 hodin expozic. Po pár hodinách práce s PixInsight a na závěr s Photoshopem se nějaký výsledek, jak můžete vidět, dostavil :

 

NGC 2403

 

------

 

NGC 4206, 4216 a 4222

Tyto tři jasné spirální galaxie tedy leží v centru kupy galaxií v Panně, ve vzdálenosti kolem 55 milonů světelných let od Země. V okolí samozřejmě naleznete i řadu menších galaxií. Ty v trojici zas tak malé nejsou (s "délkami" ca. 7', 5' a 3') a navíc jsou v podobné poloze z boku a pěkně srovnané, myslím zajímavý pohled.. Snímek je tentokrát orientován tak, že směr k severu je doleva.

Focení probíhalo stejně jako u galaxie NGC2403, t.j. po ní obě noci v jejich druhé polovině a zase jsem mohl použít asi 6 hodin dat. Na snímku je prakticky celé pole Atika One 6, sever je zde zhruba vlevo.

 

NGC 4206, 4216 a 4222 - Trio v Panně

 

Ještě k tomuhle obrázku doplním další zajímavost. Jak jsem dodatečně zjistil na webu (na bf-astro.com), na horní straně snímku je dobře patrný zatím asi nejvzdálenější objekt, který jsem na fotce z Žehrovic dokázal identifikovat. Jedná se o kvazar magnitudy 21.7 vzdálený 11.626 miliardy světelných let (z = 3.716) což už je docela dost. Obrázek vpravo je výřez z toho horního, tady už s označeným kvazarem.
A aby toho nebylo málo, MilAn mě na astrofóru upozornil, že i na tomto výřezu je ještě jeden (a ještě o něco jasnější) kvazar, je to ta horní ze dvou slabších hvězdiček dole u pravého okraje blízko nad galaxií..

 

 

 

------

Abell 1656  -  kupa galaxií ve Vlasu Bereniky

Tato veliká kupa galaxií, která má víc než 1000 členů, leží ve vzdálenosti kolem 320 milonů světelných let od Země. V jejím centru se nachází dvě superobří eliptické galaxie, NGC 4874 a NGC 4889, doprovázené množstvím galaxií menších. Třeba ve srovnání s námi sousedící kupou v Panně je tady hustota galaxíí neuvěřitelná..

Samotné focení probíhalo od večera celkem hladce a po půlnoci jsem to nechal jet přes meridián, problém ale byl, jak už jsem se zmínil nahoře, s klesajícím signálem. Nakonec jsem tedy měl asi 4.5 hodiny postupně se zhoršujících dat (L-ka), což na takovýto objekt zrovna moc není; určitě to ale ještě někdy napravím (dofotím, včetně barev). U počítače jsem si navíc všiml, že jsem nezkontroloval polární ustavení a na snímcích byla (trochu) vidět rotace pole.. Protože jsem chtěl udělat ty galaxie co nejviditelnější, hodně jsem to strečnul a tím samozřejmě pěkně vyrostl i šum.  Ale nějak jsem to zpracoval, dost toho šumu jsem zlikvidoval a i když něco samozřejmě ještě zbylo, můžete se tu podívat na výsledek. Počet jasně rozeznatelných galaxií je téměř neuvěřitelný, zvlášť když fotím u Prahy a ani ne dvaceti centimetrovým dalekohledem..

Abell 1656 

 

O deset dní později, po dofocení barev (aspoň po hodině každé) můžu ukázat i barevnou verzi, i když v tomto případě vlastně ne až tak moc barevnou::

Abell 1656


Většina galaxií v kupě jsou eliptické nebo čočkové, nějaké spirální se ale také najdou a některé  (včetně největší z nich, NGC4921)  zaznamenal i  Hubbleův teleskop. Ta se ale nějak nevešla na předchozí záběr (je až za okrajem výřezu ve směru doleva (východ) a trochu dolů) a přidám tedy ještě jeden už víc zvětšený výřez. Žádný zázrak to jistě není, ale o moc líp to z Žehrovic a ze vzdálenosti 320 milonů světelných let asi nepůjde..)  Jinak ale i zde je samozřejmě galaxií hodně.

 

NGC 4921 a NGC 4911 

 

------

 

Skupina NGC 4261

Protože radši fotografuji spíš méně známé objekty (jinak řekl bych 95% snímků galaxií na netu ukazuje maximálně deset stále těch samých), na zbytek dubna jsem si vybral dvě malé skupiny galaxií, ležící už trochu mimo centrum celé kupy galaxií v Panně, blízko (jihozápadně) ale daleko za M49, což je zase kupodivu nejjasnější galaxie kupy, maličko jasnější i než třeba známější M87.

Jako první přišla na řadu skupina NGC 4261. Hlavní eliptická galaxie NGC4261 leží kolem 100 milonů světelných let od Země (tedy dvakrát dál než samotná kupa) a nejvíc je známá studiem obří černé díry ve svém jádru (s hmotností ca. půl miliardy Sluncí), kterou vyfotografoval i Hubble.

Focení vcelku standardní (nakonec taky dalekohled stál ty čtyři noci na dvoře a to mi dost ulehčovalo práci), jinak jako obvykle jsem zapomínal zapnout chlazení detektoru, teď už mi to ale naštěstí obratem dochází. Celkem dvě noci (barvy, luminance) a ca. 6 hodin dat :

 

Skupina  NGC4262

 

------

 

Skupina NGC 4365

Ještě blíž M49 leží další hezká skupina NGC4365. Opět až za kupou v Panně, ale trochu blíž než skupina předchozí (ca. 70 milionů světelných let). Pozoruhodná je snad tím, že střední část rotuje v opačném směru než oblasti vnější.

Popis průběhu focení bych mohl posat přes kopírák, všechno jakžtakž fungovalo a dat nakonec zas téměř stejně, celkem asi 7 hodin, jen o hodimu víc L-ka

Měl bych možná ještě doplnit, že celý proces "výroby" snímků  mám teď už u všeho podobný. Tedy snímání* s Artemis Capture od Atiku, potom (vše od kalibrace až po složení kanálů a další úpravy) s PixInsightu a závěrečné menší korekce ještě ve Photoshopu.
(* Newton 192/800, montáž SW AZ-EQ6, kamera Atik One 6 a guiding s Lacertou MGEN přes 50mm hledáček)

Vyfotit tyhle menší skupiny slabších galaxií pořádně by samozřejmě chtělo lepší místo a delší expozici s větším dalekohledem. I tak mě ale těší, že z našeho dvorku jde aspoň ukázat na nebi mnohem víc, než jsem si ještě před pár lety dokázal představit.

 

Skupina  NGC4365

 

 

Normálně bych už končil, ale při náhodném prohlížení barevných kanálů (blink) jsem si všiml, že v poli vedle spirální galaxie z boku IC 3322A na levé straně horního záběru se jedna hvězdička hezky pohybuje. Integrace s např. sigma clippingem ji následně stejně jako jiné "vadné" pixely, které jsou na jednotlivých záběrech na různých místech odstraní (třeba zde jsou tři vlevo od nejjasnější hvězdy) a tak si něčeho takového obvykla ani nevšimnu.  Když si ale pustíme jednotlivé záběry po sobě, pohyb (za celkem víc než tři hodiny, postupně R, G a B kanál) je už pěkně viditelný. Bohužel nevím o jaký asteroid se jedná, ale třeba mi ještě někdo poradí..
Už další den mě zase na astrofóru uživatel janek950 poučil, že je to planetka (306) Unitas, s jasností 12.5 mag .. za což mu samozřejmě děkuji !! Nechápu alei jak na to přišel, když jsem tam ani neuvedl čas focení..

Planetka 360 Unitas

 

------

 

A díky skleróze ještě jeden negalaktický přídavek.. Úplně jsem totiž zapomněl, že jednu noc po focení galaxíí jsem nebyl už standardně líný a nešel spát hned, ale (tma ještě byla) ještě chvíli zkusil něco fotit (po pěti minutách barvy a pak deset L-ko ). No a to něco byla u nás nejvýraznější kulová hvězdokupa M13.
Můžete se tedy nakonec ještě podívat napřed na širší záběr s touto impozantní kulovou hvězdokupou (téměř celé pole Atiku, chtěl jsem tam zahrnout i blízkou galaxii NGC 6207 a nakonec je tam kupodivu vidět i několik  ještě menších) a pak na pohled detailnější.

 

 

M13 (wide)

         

         

 

 

M13 (detail)

---- a už snad konečně konec ---

J

JKŽ, 26.4.2018

Zpět