Astrodvorek / Astrofotografie / 2018

Březen 2018 :   Atik One 6.0 - první noc a M44
 

 

Tak jsem si pro astrofotografování pořídil už zase další hračku, kameru Atik One 6.0.  Využívá vlastně totožný, jen (jako Atik 460ex) o něco zvětšený CCD senzor jako můj stávající Atik 428ex (Sony ICX694 místo  ICX674) a navíc má zabudované motorizované 5-poziční filtrové kolo. Místo válečku má proto tvar čtyřhranné krabičky.

Důvod ? Přeci jen o něco větší plocha senzoru, sem tam jsem už měl problém na něj některé objekty vtěstnat. Líbí se mi i výměna filtrů z počítače, nemusím kvůli tomu (eventuelně) tak často vstávat a mrznout na dvoře.
Pravda, CCD technologie je dnes už dost v útlumu a hodně (většina) astrofotografů přechází na (obecně levnější a dnes už i prakticky stejně kvalitní) kamery se senzory typu CMOS, což zase z druhé strany příjemně (až jsem jak vidíte neodolal) snižuje cenu použitých CCD kamer.
Navíc už mám s podobným Atikem několikaletou zkušenost (včetně pořizování a zpracování dat) a vlastně mi pro moje focení docela vyhovuje.

Ještě ke kameře. Má 16 mm senzor (12,5 x 10 mm oproti 8.7 x 6.5 mm u Atiku 428EX) se stejnými 4.54 x 4.54 μm pixely a výsledný snímek tak má 2750 x 2200 bodů (u Atiku ovšem, čert ví proč, ve skutečnosti v obou směrech o 1 pixel méně). Zabudované chlazení je účinější než u 428ky a umožňuje snížit teplotu senzoru až 38°C pod teplotu okolí. Parametry jako temný proud nebo čtecí šum dosahují mezi CCD senzory špičkových hodnot (a např. "dark" snímky ani nejsou potřeba).
S mým Newtonem 192/800 je rozlišení na nebi opět 1.17"/px a zobrazí se plocha ca. 54' x 43'.

Březnové počasí letos příliš nespolupracovalo a na dvůr jsem se tak dostal až týden po novu. (Půl)Měsíc zapadal víc než hodinu po půlnoci a tak předtím byl čas na první test nové kamery a kontrolu nastavení správné vzdálenosti od komakorektoru (proti Atiku 428ex s manuálním filtrovým kolem je backfokus menší a musel jsem proto přidat prodlužovací mezikroužek).
Hledal jsem na obloze nějaké místo s jasnými i slabšími hvězdami a nakonec jsem si vybral známou otevřenou hvězdokupu Jesličky (M44) v souhvězdí Raka.
Napřed jsem nafotil pár půlminutových snímků s novou kamerou bez komakorektoru a pak další sérii už s ním.

Celkem se potvrdilo očekávané, tedy že ve středu pole kreslí relativně světelný Newton dobře sám o sobě, zatímco v rozích je koma už hodně viditelná. S komakorektorem jsou už i rohy v pořádku (tedy téměř, možná ještě vyzkouším trochu upravit backfokus).

 

              

Kresba v rohu bez komakorektoru..                                                    a s komakorektorem

------

Když už jsem tedy M44 měl v poli Newtona, dofotil jsem i barvy, všechny s deseti 30s expozicemi. Celá hvězdokupa se mi na senzor nevešla (kompozicí jsem se bohužel nezabýval a musel jsem to tak nakonec ještě trochu oříznout), takže aspoň záběr (centrální části) dalšího Messierova objektu do sbírky. A také se potvrdilo, že i v noci motorek podle pokynů počítače filtrovým kolem úspěšně otáčí.

Kupodivu i při dost krátké expozici je na snímku vidět řada menších slabých galaxií a i na tomhle kvůli kontrastu hvězd dost stmaveném a zmenšeném snímku je (vlevo za centrální trojůhelníkem hvězd kupy) patrná galaxie NGC 2637 a vedle ní už u kraje záběru ještě menší NGC 2643, obě s magnitudou ~15.4.

 

M44 - otevřená hvězdokupa Jesličky

 

M44 

------

JKŽ, 26.3.2018

Zpět