Po horkém konci srpna rekordní vedra pokračovala ještě dva týdny v září (!!), až do 15.. Teď po novu je večer třeba počkat, až rychle rostoucí Měsíc zajde a fotit se tedy dá až ve druhé polovině noci. Pro focení NGC474 se to ale hodilo, nad špýchar mi vylézá teprve po půlnoci.. Navíc od novu Měsíc sestupuje k nejnižšímu bodu ekliptiky a proto zapadá relativně brzy. A tak i když jsem si myslel, že to bude akce na dlouho, 12. září ráno, po šesti nocích venku, jsem měl jakžtakž dost dat (několikrát víc než pro libovolný objekt předtím).

Galaxie NGC 474 patří ke skupině NGC 470  (také Arp 227) v souhvězdí Ryb a je od nás vzdálená kolem 100 milionů světelných let. Zatímco NGC470 je menší, ale dost jasná modrá spirální galaxie, NGC474 je jednou ze zvláštních eliptických slupkových (shell) galaxií. Vnější ne úplně pravidelné "slupky", obklopující centrální část galaxie, vypadají (aspoň na fotkách většími dalekohledy) fantasticky, povrchovou jasnost ale mají mimořádně nízkou. Celkový průměr galaxie je přes 200 tisíc světelných let.
Kupodivu i menší (a podstatně vzdálenější, kolem 250 MLY) galaxie NGC 467 na snímku vpravo je zdá se obklopena obdobnými slupkami a patří tedy ke stejné třídě galaxií.. Mám dojem, že vznik galaktických slupek či obálek není ještě stoprocentně jasný, většinou se uvádí interakce s vedlejšími galaxiemi..

Focení probíhalo celkem uspokojivě. Seeing byl tak v půlce nocí slušný, ve zbylých o něco méně. Největší problém je ale u nás světelné znečištění (tma není tma), které snižuje kontrast a (zde) byl pak problém s hodně slabými slupkami, utopenými v šumu. Ke zpracování jsem nakonec použil použil téměř deset hodin L-ka a po ca. dvou hodinách (s bin 2x2) barev R, G, B, asi 16 hodin expozic. Dat je sice poměrně dost, ale zpracování (PixInsight a Photoshop) i tak zahrnovalo hlavně boj se šumem. Přesto asi moje zatím nejlepší fotka, zejména ve vztahu k foceným objektům..