Astrodvorek / Astrofotografie / 2016

 
 
Květen - další jarní galaxie
 

 

NGC 3953

 

Jen pár dní po minulém focení koncem dubna přišla další skoro slušná noc. Směrem k obzoru se ale obloha dost zhoršovala a tak jsem hledal nějakou galaxii, která by celou noc byla dost vysoko. Nakonec jsem vybral NGC3953, pěknou (a téméř 60 milonů světelných let vzdálenou) spirální galaxii s příčkou za skupiny M109 ve Velkém voze. Ta taky už před půl jedenáctou (od kdy jde reálně fotit) prochází meridiánem a nebudu tedy muset dalekohled přehazovat; podobné je to ale teď u většiny ostatních jarních galaxií, které nám už budou pomalu mizet z dohledu.

Všechno následně nějak fungovalo, přes oblohu se ale pohybovaly lehké mráčky a s výsledkem jsem si proto moc jistý nebyl. Hlavní problém se ovšem ukázal až druhý den u počítače : nějak se asi uvolnilo přichycení pointovacího dalekohledu a hvězdy na jednotlivých záběrech začínaly být čím dál tím víc šišaté (guider jsem průběžně kontroloval a jel velmi dobře).. Naštěstí L-ko (luminanci) jsem fotil na začátku, kdy to ještě bylo jakžtakž v pořádku a ve výsledku se to neprojevilo tolik. Na rozdíl od obvyklých seancí jsem ale musel řadu expozic vyhodit a zbyly asi tři hodiny dat, tedy méně, než by si tato galaxie jistě zasloužila.

A už  tedy výsledek, sice ne optimální, ale na ty poměry to asi ještě ujde. Navíc další galaxie, která se kvůli (na obloze) blízké konkurenci až tak často nefotí. Trochu mi taky připomíná NGC2336 z loňska (která je ve skutečnosti dvakrát větší, ale zase od nás dvakrát dál a její zpracování bylo podobně problematické).
 

 

NGC 3953 ve Velkém voze

 

 

------

 

M94

 

Květnový nov se kupodivu trefil do téměř týdenního období jasné jarní oblohy. Při nočním focení se toho (i díky posunutému letnímu času) moc nenaspí a po pár dnech jsem tak byl už docela grogy, za mlada jsem to snášel nějak líp.. Když odhlédnu od samotného focení, v noci teď oko aspoň po půlnoci potěší moc hezké seskupení hvězd nad jižním obzorem, jedná se ovšem o kombinaci Marsu a Saturnu nad jasnou hvězdou Antares (alfa Štíra).

První dvě noci přístroje zlobily, stávkovala montáž a nejvíc mě štval i jinak spolehlivý guider (ten ale za to asi nemůže, viz níže). Ve výsledku jsem měl mnohem méně dat, než bylo v plánu. Přitom ani ten nebyl nijak ambiciózní, focení jsem začínal až když vybraná galaxie prošla meridiánem a končil, když se blížila ke stodole. Ze dvorku mám dost omezený výhled a pro dalekohled musím vybírat nejvhodnější místo podle polohy objektu na obloze.

První večer jsem zkusil galaxii M94. A jak už jsem naznačil, vůbec mi to nešlo, guider se vždycky po chvíli vícekrát zastavil, dvakrát (!) jsem mu nabídl jinou hvězdu, napřed bez úspěch, ale pak už jakž takž jel. Nakonec jsem měl jen slabé dvě hodiny luminance a tak jsem na závěr všechno nechal na místě a až druhý den dofotil barvy.

Nijak jednoduché nebylo ani zpracování dat. Tahle galaxie má velice jasnou centrální část (a tedy už částečně přeexponovanou při pětiminutových expozicích) a okraje zase slabé a difúzní. Asi by se měly dodělat ještě kratší expozice a něco jako HDR, ale když moje přístroje si tuhle galaxii zřejmě neoblíbily, nechám to radši na jiné. Výsledek tedy rozhodně žádný zázrak (zvlášť vzhledem k tomu, co mi to dalo práce), ale nakonec aspoň řekněme zajímavý přírůstek do sbírky..

 

M94 v Honících psech

 

 

------

 

NGC 4725

 

Další noc dopadla o hodně lépe i když počáteční potíže s guiderem se částečně zopakovaly. Přesunul jsem se trochu níž do souhvězdí Vlasu Bereniky, abych si zas po pár letech a s novějším vybavením zopakoval pár tamějších galaxií. Ještě k tomu vybavení, něco jako můj 20 cm Newton je dneska už standardním přístrojem začínajících amatérských astrofotografů, mírně nadstandardní je ještě Atik, tedy proti obvyklejším upraveným a hlavně mnohem levnějším digitálním zrcadlovkám.
Jako první přišla na řadu pěkná a zajímavá (i dost velká) spirální galaxie
NGC4725 s jediným zatočeným  spirálním ramenem, kterou jsem poprvé fotil přesně před třemi roky.

Tentokrát jsem celkem bez problému získal téměř čtyři hodiny použitelných dat a i jejich zpracování bylo podstatně jednodušší než minule u M94. Proti předchozímu pokusu je myslím pokrok viditelný, galaxii navíc pěkně doplňuje i vedlejší malá NGC 4712 (asi podobně velká, ale zase mnohem dál, ~ 200 MLY) a nakonec tedy celkem spokojenost.
 

NGC 4725 ve Vlasu Bereniky

 

 

------

 

NGC 4565

 

Další noc jsem se věnoval asi nejznámější galaxii ze souhvězdí Vlasu Bereniky, velké z boku pozorované NGC4565.
Tu jsem už zkoušel fotit několikrát, poprvé při svém vůbec prvním vážnějším foceni s APM a naposled zase přesně před dvěma roky.. a teď tedy pro změnu s Newtonem a Atikem..
.

Tentokrát díky bohu od začátku do konce žádný problém a nakonec opět čtyři hodny uspokojivých dat. Zpracování také hladké (už jsem si letos zase osvěžil práci s PixInsightem) a výsledek jasně lepší než dříve. Chybu jsem ovšem bohužel udělal už večer při nastavování dalekohledu - přehlédl jsem, že vedlejší malá galaxie NGC4562 (která by se do záběru kompozičně velmi hodila) se mi částečně dostala za okraj pole a na výsledné fotce proto není, ach jo
 

 

NGC 4565 ve Vlasu Bereniky

 

 

Je fajn, že jsou dokonce vidět nějaké detaily i v dost malé (48x25") galaxii IC 3546 v pravém dolním rohu: záběru 

 

------

 

NGC 4536

 

Předchozí dvě noci jsem se vracel ke galaxiím, které jsem fotil už dřív a bylo tedy zase na čase objevit zase něco nového.
Pro poslední květnovou noční seanci jsem si proto vybral méně známou, ale svým tvarem zajímavou spirální galaxii NGC
4536 se dvěma pěkně protáhlými rameny.
Ta leží v jižní části kupy v Panně (6° pod M49), není úplně malá, zase ale ne moc jasná (povrchová jasnost 13.9) a bylo zřejmé, že focení nebude úplně jednoduché. Mohl jsem začít v půl jedenácté, kdy galaxie procházela meridiánem a už je tma, po pár hodinách bude ale už dost nízko a hlavně někdy po druhé hodině mi zmizí za stodolou. Času tak bude dost málo..

Začátek se navíc moc nepovedl, protože se vrátily  potíže s montáží nebo pointováním. A po celém týdnu konečně začínám mít dojem, že viníkem může být (nový) prodlužovací pilířek montáže, dřív bez něj jsem nikdy nic takového nezaznamenal. Mimochodem o (zřejmě žádoucí) úpravě pilířku.nedávno psal Boris Glos na stránkách Posec .

Naštěstí asi po půlhodině (a mnoha restartech) se to nějak usadilo a začalo fungovat normálně, takže téměř tři hodiny dat (z toho půlka L-ka) se před západem galaxie za stodolu nakonec nastřádaly.

Při zpracování byl trochu problém s barvami (vlastně jako obvykle), dat nebylo moc a navíc jsem je fotil později a tedy blíž k obzoru, kde je i znečištění oblohy větší. Nakonec z toho ale něco vypadlo, viz níže. Tentokrát nejprve širší pohled (téměř celé pole Atika):

 

NGC 4536 v Panně, wide

 

 

 A ještě bližší pohled na samotnou galaxii. Vzhledem k dost krátké expozici (na ne moc jasnou galaxii) už je to dost na limitu..

NGC 4536

 

 

Zatím tedy vše . A taky po šesti nocích po sobě na dvorku (a několika dalších večerů u počítače) mi vůbec nevadí předpovídané zhoršení počasí na další dny.

------

 

JKŽ, 2.5. + 5.-10.5. 16

Zpět