Astrodvorek / Astrofotografie / 2015

Nový dalekohled

Fotografický "No-Name" Newton 200/800
 

Výběr :

Zatím jsem si užíval focení noční oblohy se 107mm apo-refraktorem APM - kreslí bezvadně, chromatická aberace u něj vidět není a kolimace samozřejmě drží. Z druhé strany jeho nižší světelnost f/6.5 vyžaduje na prokreslení slabších objektů, jako jsou moje oblíbené galaxie, dost dlouhé expozice. To by možná šlo, kdyby ovšem nebylo ve středních Čechách tak zatraceně málo jasných nocí, v posledních letech od podzimu až do jara vlastně vždy jen pár.. Hlavně proto jsem začal přemýšlet o něčem aspoň trochu větším.

Napřed jaký typ. Pro focení DSO potřebuji dalekohled s větším průměrem a nejjednodušší volbou je tady běžný Newtonův reflektor. Světelnější přístroj (s kratším ohniskem) s ~ f/4 bude menší a lehčí a vzhledem k malým pixelům Atika ani nebudou data podsamplovaná (limitem zůstane seeing).
Důležitá je pro mě
váha přístroje, měl bych jej na stará kolena ještě unést. Zatímco APM váží necelých 6 kg a ještě 20cm Newton jen o málo víc (kolem 7 kg), ty ještě větší už (i dost) přes deset. Větší průměr by byl super, ale radši to nebudu přehánět a (trochu nerad) zůstanu u 20cm Newtona s f/4, se kterým ale i tak pochytám téměř třikrát víc fotonů než s APM. Teoretické rozlišení (~ 0.6") samozřejmě bohatě postačuje.

Pak jsem ještě usoudil, že by se docela hodil teleskop s karbonový tubusem. Teplotní roztažnost tohoto materiálu je totiž řádově nižší než třeba u hliníku a při změnách teploty během noci se dalekohled zřejmě už nemusí přeostřovat, což by bylo fajn. Už jen pořádně zaostřit s f/4 je docela náročné a volím tedy uhlíkový přístroj.

Dalekohled na focení by navíc měl mít i dostatečně solidní mechanickou konstrukci, nic by se prostě nemělo deformovat nebo prohýbat ani během dlouhých expozic. Bohužel právě to ale nejvíc odlišuje levnější a proklatě drahé přístroje. Někteří čeští amatérští astrofotografové tak raději vezmou nějaký základní model a ten pak svépomocí upraví nebo i kompletně přestaví. To by se mi líbilo, ale při své vrozené šikovnosti bych se tomu sám radši vyhnul.

Potom už jen stačilo podívat se na docela širokou nabídku "fotografických" Newtonů, od (relativně, karbon něco stojí) levných (GSO, SW, ES, TS, ..) až po ty špičkové (Orion UK, ASA) a něco vybrat. Prošel jsem to všechno, ale po konzultaci se spoluinvestorem (Ježíšek) jsem vybíral v té základní třídě, jinak by se už muselo prodat APM.
Zajímavou nabídku má TS (UNC nebo o trochu dražší ONTC Newtony), hodně rozšířeným přístrojem nižší třídy je zase karbonový astrograf SW Quattro 200/800. Na tom lidi úpravy také dělají, ale samotná optika zřejmě celkem vyhovuje. Nebudu zacházet do podrobností, ale nakonec jsem vybral něco dost podobného.

Přístroj má poněkud nejasný název No-Name Newton  (tedy "Newton beze jména"), ale v zásadě je to zmíněný SW 200/800, přestavěný v Rakousku firmou Lacerta (Teleskop Austria). To je rakousko-uherská firma úzce spolupracující se Skywatcherem, pro který také už vyvinula několik přístrojů, např. apochromatické Esprity. Nejsou to tedy jen obchodníci, produkují třeba i osvědčené (u mě tedy s určitými problémy) guidery Lacerta MGEN a také tedy upravují SW Newtony  pro astrofotografii.
Od SW přitom pocházejí jen zrcadla (hlavní Pyrex) s držáky a kruhy, zbytek je z vlastní dílny a přístroj by tedy klidně mohl mít jméno
LAC-SW Newton.. Celkově jsem měl dojem (a ještě uvidím, jestli správný), že připlatit si proti původnímu SW ca tři tisíce by mi za to stát mohlo.

Po několika dalších diskuzích s tamějším konstruktérem a astrofotografem T. Nawratilem jsem dalekohled nakonec po Novém roce objednal. Mezitím sice nějak zdražil (snad kvůli vylepšenému výtahu), ale T.N. mi zase nabídl speciální slevu.
V půlce ledna k nám balík s dalekohledem dorazil. 

------

 

První prohlídka :


Takže jak
No-Name Newton v reálu vypadá (obrázek vpravo) :

Základem je tedy karbonový tubus (délka 75cm a průměr 23cm, vyrobený v Německu, asi něco jako používá TS u svých UNC Newtonů), zpevněný objímkami na koncích.

Výtah je dvojrychlostní Octo60, který firma nedávno vyvinula specielně pro astrofotografii a dost si jej cení. Působí solidně (prakticky všechny výtahy už dnes ovšem vypadají zvenku podobně) a jeho posuny jsou skutečně velmi hladké a jemné.
Měl by (fotograficky) unést 4 kg a k uchycení příslušenství využívá praktické centrální uzamykání pomocí kroužku se čtyřmi kolíky po obvodu.

Vnitřek přístroje je vylepen pěkně černým matným velurem (fungovat by to mělo, SW Quattro má zase soustavu clonek) a začerněné jsou i okraje sekundárního zrcátka..

Pro fotografování se světelným Newtonem je nutný korektor komy. Ty existují v mnoha provedeních (i cenách), ale nakonec jsem prostě vzal ten, který firma nabízí v "setu" s dalekohledem a měl by k němu tedy pasovat.. Jedná se o čtyřčočkový aplanatický komakorektor GPU vyvinutý v Maďarsku, jaký dnes nabízí pod svou značkou i SW. Ohniskovou délku nemění a reference má slušné; nakonec pro Newtony s f/4 byl taky zkonstruován.
Je relativně lehký a docela (asi 10 cm) dlouhý, ale prakticky celý zmizí ve výtahu a na fotce nahoře je tak z něj vidět jen úzký vroubkovaný kroužek před výtahem, další část ještě před ním už je vizuální adapter.
Adaptery pro připojení foťáku nebo CCD kamery za komakorektor (se vzdáleností senzoru ca. 54mm) už mám taky.

Zatím jediný díl, se kterým si nejsem zrovna jistý (viz diskuze na astrofóru), je původní pavouk - ptal jsem se na něj, T. Nawratil s ním prý ale fotí bez problému. Jediná provedená úprava je tam kovová vložka přidaná pod nastavovací šroubky, jinak původní plech a umělá hmota. Zkolimovat s ním nakonec ale šlo a ještě tedy uvidím, zda dostatečně stabilní je nebo není. Pokud ne, zkusil bych jej přeci jen vyměnit, tedy když tak s pomocí kolegů, kteří s tím už mají nějaké zkušenosti.
Popravdě řečeno se mi moc nelíbí ani kruhy (původní SW) s úzkou základnou a na úzké (Vixen) liště, snad to ale držet bude. Širší lištu bych sice snad měl, ale kruhy by na ni vlastně ani nešlo pevněji (než na úzkou) uchytit.

Ještě pro úplnost, hledáček se s přístrojem nedodává (patka pro něj na tubusu ale je), jeden od TS jsem ale doma měl.

------

Kolimace :

Když jsem dalekohled konečně doma vybalil, posadil na montáž a do výtahu strčil vizuální adapter a kolimátor od Baadera ukázalo se, že transport přežil celkem dobře - zpětný odraz laseru byl jen několik mm od otvoru ve středu matnice.

Začal jsem tedy nacvičovat kolimování (sekundár : paprsek na střed primáru vymezený tmavým prstencem a primár : přesně zpátky, poloha sekundáru a jeho offset vypadaly v pořádku).
Když to bylo správně, zkusil jsem otáčet laserem a změny byly dole i nahoře zanedbatelné, samotný kolimátor tedy zkolimovaný je, prima. Žádný problém jsem nezaznamenal ani při přeostřování výtahu mezi krajními polohami nebo při zatlačení na něj ze stran, vypadá tedy skutečně dobře.
Z druhé strany ale při otáčení adapteru ve výtahu se stopa na primáru přeci jen o několik milimetrů posunuje, záleží přitom i na míře utažení zamykání adapteru ve výtahu a to už je trochu horší.

Na zkoušku jsem ještě vložil do výtahu komakorektor. Stopa na primáru se trochu posunula a na matnici paprsek dopadl na okraj otvoru, ale šlo to obojí snadno zahnat zpět (viz obrázek vpravo). Z druhé strany při otáčení ve výtahu se teď (na rozdíl od předchozího případu) nic neměnilo a zdá se tedy, že asi díky délce těla komakorektoru GPU je jeho upnutí ve výtahu přesnější než u vizuálního adapteru. Možná nakonec bude lepší kolimovat rovnou už s ním, to se ale ukáže až venku při focení.
Při hraní s kolimací jsem taky zjistil, že hlavní zrcadlo půjde (rukou) nastavovat velmi snadno, bez problému i ve tmě. Horší je to se sekundárním zrcátkem - i za světla dá trochu práce trefit se malým imbusem do hodně zapuštěných hlav nastavovacích šroubků a při otáčení je asi lepší to celé druhou rukou přidržovat, pavouk prostě až tak pevný není a při tlaku se prohýbá. Když jsem zase ale po zkolimování zkoušel naklánět tubus na montáži do různých krajních poloh, všechno vypadalo v pořádku.

 

Dodatek, po dvou letech:
Nakonec jsem si skutečně nechal dalekohled upravit. Děkuji za to Martinu Myslivcovi, který vyrobil nového pavouka pro sekundární zrcátko a navíc ještě clonu s průměrem 192 mm nad zrcadlo hlavní.

  

------

JKŽ, 19.1.2015
 

Zpět