Druhé focení nočních objektů nastalo až po měsíci, kombinace různých povinností a počasí.

Protože noci jsou teď tak krátké, jak vůbec můžou (astronomická noc vlastně žádná, fotit lze tak dvě až maximálně tři hodiny), zkoušel jsem nejprve ještě rychle aspoň zachytit pár skupin galaxií v Panně, které mi  (na rok definitivně) už mizí za stodolou. Tím jsem také zabil většinu času a výsledky přitom za nic nestály, navíc jsem pointoval na hvězdách ca. 8^m a to je, jak se ukázalo, na pokraji možnosti mého autoguideru (skoro polovina záběrů s problémy a i tak jich bylo na podobné objekty zoufale málo). Poslední půlhodinu jsem zkusil planetární mlhovinu NGC6781 v Orlu a to už docela šlo.

------

Pro ilustraci přidám jeden zatím tedy jen orientační záběr (v čb. verzi) jinak velice hezké skupiny NGC5566, lépe to budu muset zkusit příští rok na jaře:

------

Poslední dnešní objekt, NGC6781, je velmi hezká pravidelná planetární mlhovina v souhvězdí Orla.
Lidi ji ovšem často přehlížejí, neboť je téměř o 3^m slabší než její slavnější příbuzná, prstencová mlhovina M57. Z druhé strany na obloze má průměr téměř 2' (o půlku větší než  M57), v Dobsonu vypadá jako pěkný kroužek a fotí se vlastně také velice dobře. Navíc i jasnějších hvězd je kolem dostatek a LVI SmartGuider byl s hvězdou 6.5^m konečně spokojen.
Začal jsem s ní ale už dost pozdě a od čtvrtého záběru se na snímcích začínalo projevovat (brzké) svítání, takže jsem to stopnul po šesté (už dost modré) expozici, vlastně podobně jako minule u M101 a teď navíc po nejkratší noci v roce.. I tak je výsledek po zpracování celkem ucházející. Tentokrát jsem už fotografoval modifikovaným Canonem 40D a v mlhovině tak je.i ta červená barva. Při zpracování jsem zkusil i verzi s menšími hvězdami, nicméně v mlhovině nemám tolik detailů, aby pak snímek nebyl trochu nudný.
Teď už výsledný obrázek NGC6781 (výřez, zvětšení 100%), na širší pole s méně úpravami se můžete podívat tady.

------

Na závěr se ještě zmíním o menším problému s adapterem rovnače. Když jsem foťák k ránu sundával tak jsem zjistil, že se i s částí svého připojení docela volně protáčí (už se mi něco nezdálo při nastavování posledního objektu).. Ukázalo se, že se během noci uvolnily zapuštěné šroubky držící pohromadě dolní část adapteru. Druhý den jsem pak zjistil, že evidentně kvůli tomu pak nebyla jedna strana snímků v pořádku (na rozdíl od záběrů ze začátku večera, viz dále) .
(Ne)kolmost roviny snímače na osu dalekohledu je mimochodem při focení dost známý problém, který může souviset např. s nepřesností bajonetu kamery (popř. fotografických objektivů) nebo nedokonalým spojením dílů propojujících dalekohled, rovnač a kameru. Diskuze o tom probíhají i na astronomickém fóru.
Pokud má někdo podobné potíže a všechno přitom drží, jak má, může si pořídit speciální nakláněcí (tilting) mezikroužek např. s T-závity, který umožňuje přesné nastavení kolmosti roviny senzoru. To ale následně bude vyžadovat i kontrolu správné vzdálenosti senzoru od rovnače..
V mém případě naštěstí stačilo jen dotáhnout ony tři šroubky.

Pro porovnání mohu přidat podobné výřezy z jednoho z prvních záběrů stejného večera (pole s podstatně méně hvězdami, slabá galaxie v levé střední části je NGC 5560). Jiné barvy kvůli softwaru, IRIS (nahoře) a DPP (dole).

------

Zpět