Po hezkém prvním týdnu září se jasné počasí znovu vrátilo na jeho úplný konec, kdy se konečně dostavilo i (naštěstí) poněkud zpožděné babí léto. Nov bude 5.října, takže v druhé půlce noci zatím ještě vycházel ubývající měsíc. Proti loňsku ale super, na podzim jsem vlastně vůbec nemohl fotit a teď to navíc vypadá, že počasí ještě pár dní vydrží.

Protože ty významnější podzimní galaxie viditelné od nás ze dvora jsem stihnul minule, tentokrát jsem pokračoval už o dost obtížnějšími galaxiemi a i na první orientační momentky byly potřeba docela dlouhé expozice. S výběrem mi poradil i kolega Sasa3, známý (viz astro-fórum) svým neúnavným pozorováním všeho na nebi.

------

Na první noc jsem si naplánoval záběr NGC 772, nejjasnější galaxie v souhvězdí Berana. Je to poměrně velká (~ 7x4') a určitě zajímavá asymetrická galaxie s příčkou, její povrchová jasnost je ovšem nízká a téměř tříhodinová expozice byla taktak. I když při zpracování jsem se docela snažil, mohlo to vyjít lépe a pokud bude ještě pár dní jasno asi si ji ještě dofotím..
Vpravo hned u NGC 772 je ještě patrná malá satelitní eliptická galaxie NGC 770, společně jsou zahrnuty do Arpova katalogu zvláštních (peculiar) galaxií jako Arp 78.

NGC772 v Beranu

------

Druhý večer přišla na řadu hezká skupina galaxií NGC 691 s několika ne ještě úplně mini galaxiemi, ležící opět v souhvězdí Berana, necelé 4° nad předchozí NGC772. Tříhodinová expozice byla napoprvé celkem postačující a jsou vidět i hezké detaily jednotlivých (a pěkně různorodých) členů skupiny.
Na následujícím záběru je její jižní část, zahrnující (zleva) galaxie IC 167, NGC 691, 680 a 678 a v pozadí několik galaxií menších. Zaujala mě třeba (vpravo nahoře) spirální galaxie NGC 678 z boku s prachovým pásem, jejíž kraje se nezužují do špičky, ale jsou (možná díky interakci s blízkou eliptickou NGC680) neobvykle zakulaceny. Hezká je i IC167 se dvěma dlouhými rameny, naopak u spirální NGC691 dole moje technika k rozlišení detailů nestačila..

 

Skupina galaxií NGC691 v Beranu (IC167, NGC691, 680 a 678)

------

Kousek nad horním krajem předchozího výřezu leží m.j. další pozoruhodný člen stejné skupiny, galaxie NGC 674 označovaná i jako NGC 697. Není příliš velká (~ 3.8 x 1.3'), ale podobně jako NGC772 nahoře je to pěkně asymetrická spirální galaxie.
Svůj vlastní snímek si zde zasloužila hlavně tím, že u ní lze vytušit aspoň nějaké detaily ramen a mohu ji ukázat v původním měřítku, u podobně malých a slabých  galaxií to (u mě) má smysl jen málokdy. Malá galaxie z boku pod ní je PGC 1667332 magnitudy 18.2.

NGC674 (= NGC697) v Beranu

------

Než jsem se už poslední záříjovou noc přesunul na další galaxie, vyfotil jsem si po roce známou mlhovinu M 27, nazývanou Činka, ze souhvězdí Lištička (mezi Labutí a Šípem). Loni jsem stihnul jen 2 minuty mezi mraky, tentokrát 50 minut a vidět je opravdu víc jak v mlhovině, tak i hvězd. Takže už hezká fotka..

M27

------

Hlavním objektem ale tentokrát měla být skupina galaxií NGC 470., zejména dvojice interagujících galaxií NGC470 a 474, označovaných jako Arp 227.
Snímky těchto objektů velkými dalekohledy jsou fakt krásné (zvlášť podivně strukturovaná NGC 474 (Shell galaxy, neboli slupková galaxie) s extrémně slabou vnější částí, viz třeba super snímek zde nebo další na APOD), ale věděl jsem, že s mým vybavením to nebude jednoduché a i momentka bude vyžadovat dost práce.
Výsledkem je moje zatím vůbec nejdelší expozice jednoho snímku, ke zpracování jsem použil celé 4 hodiny (48x5') dat.
Bohužel to stejně nestačilo, zmíněné vnější slupky NGC474 byly zoufale utopené v šumu a následující snímek ukazuje maximum toho, co jsem z dat dokázal u počítače vytáhnout. Jsem rád, že tam vůbec něco je. Problém samozřejmě byl i s jasnou hvězdou 7.6^m vedle NGC 467, ještě v kontrastu s několika malými (~ 16^m) galaxiemi kolem ní.
Orientační snímek této skupinky ale mám, určitě se za něj (s relativně malým dalekohledem) stydět nemusím a lépe to prostě zatím ani nedovedu..

Skupina galaxií NGC470 v Rybách (NGC474, 470, 467)

Nová verze (later much better version) : zde

------

Úsilí s předchozí skupinou NGC470 se nakonec vyplatilo ještě tím, že na kraji senzoru Canonu 5D se současně nacházela další pěkná a zajímavá galaxie, jejíchž záběrů na internetu kupodivu až tak moc nenajdete,  NGC 488.
Je to přitom poměrně velká (5.5x4') téměř kruhová spirální galaxie s hustě vinutými rameny, navíc v poli s mnoha dalšími menšími a hodně vzdálenými (většina nad 500 MLY) galaxiemi. Těch tam lze najít kolem dvaceti, z nich jen 4 jsou zahrnuty v NGC katalogu, tři v oblouku od NGC 488 nahoru doleva (NGC 490, 492 a 500) a čtvrtá (NGC486, velká jen 0.2x0.2') tvoří složku (tu vpravo) zdánlivé dvojhvězdy přesně nad NGC 488. Nakonec tedy celkově spokojenost.

NGC488 v Rybách

Úzká ramena galaxie jsou na snímku kupodivu jakžtakž rozlišená a aspoň pro představu je tedy mohu ještě ukázat na hodně zvětšeném výřezu (odpovídá zobrazení v 150 % měřítku), pro zajímavost v poněkud stylizovaném podání:
napřed jsem obrázek co nejvíc vyhladil a odšuměl a pak zase silně zaostřil. Šum se ve výsledky ale projevil tím, že spirály nevypadají tak pěkně spojitě jako na pořádných fotkách (ve skutečnosti je to hladká a jemná struktura), nicméně určitá informace tam zůstala a navíc to takhle nevypadá nezajímavě..

NGC488

------

Takže další tři noci u dalekohledu a den u počítače za námi a teď možná ještě pár dní počasí vydrží, snad to přežiju..

-------

Zpět